Článek
Vzhledem k tomu, že výročí nepřineslo výraznější mediální pozornost, jsem si vzpomněl na jeden, pět let starý text pana Petra Kopeckého z Filozofické fakulty Ostravské univerzity na aktuálně.cz, podle kterého je třeba přehodnotit Churchillův obraz. Na jednu stranu mu nemají být upírány zásluhy, na stranu druhou by neměl být přijímán nekritickým pohledem a jeho obraz teď proto dostane na frak. Byť si nejsem vědom, proč bych měl zrovna teď přehodnotit svůj názor na velikána historie, který zemřel v roce 1965, rozhodně nemíním upírat tuto možnost komukoli. Jen bych si dovolil několik poznámek.
Churchill byl nekriticky heroizován….
Jak výše uvedený autor tvrdí, Churchill byl nekriticky heroizován. Bohužel, nevím, zdali se jednalo o heroizaci ze strany diváků a posluchačů britské veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanici BBC, kteří zvolili na začátku tisíciletí Winstona Churchilla vítězem ankety 100 Greatest Britons? Nebo snad britského premiéra heroizoval Nobelův výbor, jehož členové mu v roce 1953 udělili za šestisvazkové dílo The Second World War, Nobelovu cenu za literaturu. Nebo byl snad heroizován z pozice politika, který v roce 1946 projevem na Wesminster College v americkém Fultonu, spustil železnou oponu, komunistickými režimy, kterými, přes účelové spojení se Stalinem, opovrhoval?
Nutnost přehodnocení?
Osobně si myslím, že svět má důležitější starosti, než přehodnocovat politika, o kterém vyšly, troufám si odhadovat minimálně stovky tisíc textů a stovky knih. Je proto známo, že Winston Churchill vyhrál a prohrál několikeré volby. Ví se, že měl, velmi komplikovanou až nesnesitelnou povahu, některé jeho výrazy byly i ve své době na hranici vkusu a vzdáleny dobrým mravům, věřil v rasovou hierarchii a eugeniku. A nikdo se nikdy nesnažil zpochybnit, že z pozice prvního lorda admirality nezvládl v letech 1915 – 1916 bitvu o Gallipoli, v důsledku čehož spadl do politického suterénu, ze kterého se vyškrábal díky sveřeposti sobě vlastní. Stejně tak je známo, že v roce 1943 upřednostnil zásobování válčící armády, před řešením hladomoru v Bengálsku. Taky věřím, že lobby jeho stoupenců stála za tím, že Gándhí, kterého Churchill upřímně nenáviděl, nikdy nezískal Nobelovu cenu míru, byť si ji nepochybně zasloužil mnohem více, než například Jásir Arafat. A přesto vše se těšil Winston Churchill mimořádné vážnosti až do svého skonu. A do toho najednou výzva, podle které by měl dostat na frak a je nutno přehodnotit jeho obraz…A taky sprejeři, kteří napsali na podstavec jeho Churchillův sochy v Praze, že byl rasista.
Churchillův obraz
Sir Winston maloval a jeho obrazy nedostávají na frak. Nejslavnějším výtvarným dílem podle BBC největšího Brita všech dob je obraz s názvem: Věž mešity Koutoubia. Vznikl během konference v Casablance, na které spojenci v roce 1943 koordinovali svůj další postup a přijali zásadní rozhodnutí o tom, že od mocností Osy (Německo, Japonsko, Itálie), bude přijata pouze bezpodmínečná kapitulace. Za jedinou krajinu britského premiéra z časů druhé světové války, kterou v rozhovoru pro server BBC nazval mluvčí aukční síně Christie´s „nejvýznamnějším Churchillovým dílem,“ zaplatil neznámý kupec sedm miliónů liber (cca 212 miliónů korun). Původní odhady expertů se přitom pohybovaly v rozmezí 1.5 – 2.5 miliónů liber.
Obraz Winston Churchill dokončil na balkoně vily Taylor pouhý den po konferenci v Casablance a dílo věnoval prezidentovi USA Rooseveltovi. Obraz poté několikrát změnil vlastníka, v roce 2011 se jeho majitelkou stala v New Orleans Angelina Jolie. Příjem z aukce věnovala na charitu.
Zdroje
www.bbc.com
Wikipedia UK
Boris Johnson: Faktor Churchill
