Článek
Na dýních samozřejmě není nic špatného, naopak, dýňová polévka, dýňový příkrm nebo dýňový kompot, který dělávali manželovi prarodiče? Delikatesa. Takže dýně jsou v pohodě. Stejně tak vzpomínky na lidi, kteří už tento svět opustili, nejsou samy o sobě samozřejmě špatné.
Problém je v tom, že oba tyto svátky jsou plné smrti a okultismu až hrůza. Halloween je ryze pohanský a dušičky, i když se snaží tvářit křesťansky, jakbysmet.
Kdysi prostě lidi přelom října a listopadu vnímali jako období, kdy se hranice mezi světem mrtvých a živých tak ztenčovala, až někdy zcela zanikla. Halloween si přes tyhle pohanské okultní rituály nasadil masku zábavné skoro až rodinné show, dušičky se pro změnu oděly náboženskou starostlivostí.
John Ramirez (bývalý satanista) řekl, že když křesťan slaví Halloween, je to jako by si užil sex na jednu noc s ďáblem. To je docela kontroverzní, ale pravdivé tvrzení. Zajímavě se vyjadřuje i LaVey, zakladatel Církve Satanovy, který pravděpodobně řekl, že je rád, že křesťanští rodiče nechávají alespoň jednu noc v roce své děti uctívat ďábla.
Halloween se tváří roztomile. Bonbónky, dýně. No občas nějaké to strašidlo, čarodějnice, smrtka. O co jde, je to zábava. Ne. Není. Halloween není karneval. Halloween je svátek, kdy slavíme smrt, strach a temnotu. To je absolutní opak života, světla a pravdy, tedy Ježíše.
A dušičky? Jsou lepší? Vy možná jen zajdete na hřbitov dát kytku a kouknete na fotky. To je oukej. Ale pravá náplň dušiček nabízí příležitost modlit se za mrtvé, kteří jsou v očistci. Abychom je promodlili do ráje. Což je pěkně blbě. Protože podle Bible žádný očistec neexistuje a po smrti je pozdě usilovat o změnu destinace.
Tak či tak. Není jedno, jak se stavíme k těmto tradicím, není jedno, čemu vystavujeme naše děti. Užijme si krásný podzim, zavzpomínejme si. Ale neotvírejme dveře někomu, koho v životě nechceme.
