Článek
Zrození Trabantů
Po druhé světové válce se musela Evropa postavit znovu na nohy a obnovit fungující ekonomiku. V kurzu byly proto malé, levné vozy. Zatímco ale na západě, tedy v tržním prostředí, se i tato kategorie dala produkovat kvalitně, na východě to bylo o poznání složitější. Zvláště v Německu, jehož hospodářství bylo po válce v troskách, to bylo více než patrné. V polovině padesátých let začalo být ale jasné, že malé lidové vozítko dostupné za alespoň trochu přijatelnou cenu, bude zkrátka nezbytností.
Výsledkem byl návrh Trabantu, v první sérii označovaného jako P50. Série prvních padesáti kusů sjela z výrobní linky dne 7. listopadu 1957. Datum nebylo zvoleno náhodně, šlo o 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Sériová výroba Trabantu pak začala v roce 1958. V letech 1962 a 1964 potom přišly verze 600, respektive 601. A právě Trabant 601 si většina lidí pamatuje nejlépe.
Původní Trabant P50. Ve své době nevypadalo tohle auto vůbec špatně.
Hlavními charakteristikami Trabantu byly dvouválcový dvoutaktní motor a karoserie z tzv. duroplastu. Především ona dala vozu přezdívku bakeliťák. V době vzniku Trabantu se použitím duroplastu řešil nedostatek ocelových plechů pro výrobu karosérií. Zatímco ale v padesátých letech bylo možné Trabant považovat za realistickou a funkční odpověď na západní vozy stejné třídy, postupem času už ale na něco takového nemohl v žádném případě aspirovat. Hospodářství v socialistickém bloku ale fungovalo (či spíše nefungovalo) podle specifických pravidel. Trabanty proto přežily až do roku 1991, což je svým způsobem fascinující.
Trabant jako fenomén
Trabanty se samozřejmě prodávaly i v tehdejším Československu. Mototechna jich před rokem 1989 prodala asi 150 000. Důvodem samozřejmě nebyla kvalita vozu, nýbrž fakt, že se jednalo o bezkonkurenčně nejlevnější auto u nás. Zatímco na konci 70. let stál Trabant 36 500 korun, nejlevnější domácí škodovka přišla na nějakých 55 000 korun. Rozdíl to byl tedy značný. V ostatních socialistických státech to bylo podobné.
Když vám někde po silnicích jezdí takové množství stejných aut, nevyhnutelně se kolem nich vytvoří komunita. Objektivní problémy a celková nekvalita vozu ustupují do pozadí, nebo se stávají naopak láskyplně opečovávaným dědictvím.
Trabant 601 ve verzi kombi (resp. Universal). Asi nejikoničtější varianta tohoto vozu.
Pokud budete někdy v Berlíně, nezapomeňte navštívit muzeum Trabantů nazvané Trabi muzeum. Dozvíte se v něm třeba to, že nejrychlejší Trabant dosáhl nejrychlejší rychlosti 196 km za hodinu, což z něj současně činí nejrychlejší auto s dvoutaktním motorem vůbec. Vystavují zde také „nejdražší Trabant světa“, který si jeho majitel pořídil za 45 000 eur, což odpovídá ceně asi 1,2 milionů korun, navíc je to už více než 15 let.
A proč v názvu článku uvádíme, že se na střeše Trabantu dalo i stanovat? Nástavbu se stanem pro dvě osoby tady mají totiž také a patří k nejzajímavějším exponátům. Na muzeu je zajímavé to, že není zamýšleno jako ukázka kuriozity z dávných časů, které se mají návštěvníci smát. Konstruktéři Trabantu stvořili tohle auto v určitých podmínkách, které jiná řešení zkrátka nenabízely. Jejich dílo se stalo v kontextu toho nesmírně úspěšným, a i tento fakt je třeba při hodnocení Trabantu brát v potaz. V podmínkách volného trhu nemohl samozřejmě uspět a nepomohla mu ani výměna motoru za moderní čtyřtakt z Volskwagenu Polo. Výroba byla proto v roce 1991 po dlouhých 34 letech ukončena. Dodnes má ale Trabant velké množství příznivců, kteří na tohle auto nedají dopustit.
