Článek
Co říkají data
Testy a studie nám v celém 20. století říkaly to samé: lidská inteligence se kontinuálně zvyšovala. Otázka, jak se dá něco takového měřit je zcela na místě, je ale třeba říct, že to jde. Pokud máme opravdu hodně dat na velkých vzorcích a sbíráme je dostatečně dlouho, dokážeme odvodit určité průměrné hodnoty a trendy. Takže ve dvacátém století se průměrné IQ určované na základě standardizovaných testů zvyšovalo přibližně tempem tří bodů za deset let.
Bylo to považováno za poměrně logické. Lidé byli zdravější, měli stále lepší výživu, déle se vzdělávali (tj. trénovali si mozek) a jejich práce byla stále intelektuálně náročnější. Tyto trendy ale přece platí stále, tak by se měly stále zvyšovat i naše kognitivní schopnosti. Nebo ne?
V tuhle chvíli to začíná být zajímavé. Jako první odhalili změnu trendu Norové, konkrétně ve výsledcích kognitivních testů odvedenců do armády. Ti narození po roce 1975 začali vykazovat pokles. A následovaly další státy. Ukázalo se, že podobně jsou na tom všechny státy vyspělého světa.
V dnešním digitálním světě přijímáme informace krátké a povrchní, chybí nám schopnost hlubšího myšlení.
Jak je to možné?
První otázka, která vědce při interpretaci dat napadla, je tak trochu nekorektní, ale relevantní. Nemůže to být tím, že se v moderní době začali lidé více stěhovat a společnosti ve vyspělých zemích absorbovaly přistěhovalce, kteří by mohli výsledky ovlivnit. Brzy ale bylo jasné, že tím to v žádném případě není. Úplně stejný trend byl totiž detekován mezi sourozeneckými dvojicemi. To mimochodem svědčí o tom, že změna je opravdu rychlá. A to se na testech ještě nemohl projevit nástup AI. Ale abychom nezapomněli, tento trend má i své označení: brain rot.
Je tedy třeba najít vysvětlení. Nejprve ale více podrobností. Pokles nenastal ve všech kategoriích, ale ve třech ze čtyř. Konkrétně šlo o matematické schopnosti, maticové a verbální uvažování. V případě prostorového uvažování se lidé stále zlepšují. Opět to ale samo o sobě nevede k jednomu univerzálnímu a všeobjímajícímu vysvětlení. Faktorů bude celá řada. Tím nejvýznamnějším je ale podle všeho přechod do digitálního prostředí. Ten s sebou nese méně hlubšího čtení dlouhých a komplexních textů, zatímco převažují texty krátké a povrchní. Informace přijímáme po malých částech a nepotřebujeme si fakta pamatovat, to za nás dělají přístroje. To vše nutí mozek fungovat jinak.
To je ovšem důležité si uvědomit. Testy, které ukazují klesající tendenci našich kognitivních schopností se soustředí na určitý set dovedností. Jedná se ale jen o malý výsek. Mnohé další dovednosti se mohou naopak zlepšovat a mozek se prostě přizpůsobuje prostředí, ve kterém má fungovat. To ale neznamená, že si ty staré dobré schopnosti nemůžeme také trénovat. Užitečné rozhodně jsou a nezkazíme tím vůbec nic. Jsou zkrátka věci, které bez schopnosti hlubšího uvažování nepochopíme.
