Článek
Cestování máme v krvi
Lidstvo cestuje od samého počátku své existence, máme to zapsáno hluboko ve své DNA. Naši prapředci putovali za potravou, prchali před nebezpečím nebo se snažili najít místo, kde bude život snadnější. I díky tomu se člověk vyvíjel tak, jak se vyvíjel. Neustále se měnící scenérie a nutnost řešit nové a nové problémy člověka rozvíjely a formovaly pravěkou společnost.
V dnešní době již za potravou necestujeme, pokud tedy zrovna neletíte do Japonska proto, abyste ochutnali sushi v autentickém prostředí. Ve skutečnosti má ale naše cestování mnoho společného s cestováním našich dávných předků. Pozitivní vlivy cestování jsou mnohé.
Kulturní porozumění
Lidé, kteří často cestují a pravidelně jsou osobně konfrontováni s odlišnými kulturami, mnohem lépe rozumí světu. Současně jsou mnohem otevřenější novým myšlenkám, jsou tolerantnější a ochotní akceptovat i jiný způsob života, než je ten jejich. A co víc, rozmanitost a diverzita jsou pro ně věci, které nejen akceptují, ale dokáží je využít ve svůj prospěch a obohatit svůj způsob myšlení i chování. Současně získávají na svých cestách nové a nové informace o historii, politice nebo třeba přírodních fenoménech. To všechno rozšiřuje jejich všeobecné znalosti, které následně mohou využít nejrůznějšími způsoby.
Osobní rozvoj
Částečně se tento důvod k cestování překrývá s tím, který byl popsaný v předchozím odstavci. K tomu, co je v něm uvedeno je ale připočíst i zvýšené sebevědomí, schopnost spolehnout se sám na sebe i ve zcela cizím prostředí, například tam, kde lidem kolem sebe nerozumíte ani slovo. Cestování často přináší i situace, které člověka nutí vystoupit z vlastní komfortní zóny. Čím častěji se to stává, tím odolnější proti tomu člověk je. Může se mu to potom hodit i doma v soukromém či pracovním životě.
Zlepšení duševního zdraví
Ačkoliv může název tohoto odstavce znít poněkud přehnaně, opak je pravdou. Na cestách se člověk odpojí od svých každodenních starostí, zcela změní způsob myšlení i to, čemu jej věnuje. To je pro lidský mozek velmi důležité a jedná se o tu nejlepší možnou prevenci syndromu vyhoření. Pocity dobrodružství a trocha toho zdravého adrenalinu jsou maximálně osvěžující a udržují mozek čerstvý.
Vzpomínky zůstanou
I když si to někdy neuvědomujeme, vzpomínky patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Ty zvláště silné nám vydrží až do konce života a mohou vytvářet jakousi kotvu k níž se můžeme kdykoliv vrátit a pomoci tak zahnat negativní emoce. Sdílené vzpomínky potom pomáhají upevňovat mezilidské vztahy více než cokoliv jiného.
Podpora kreativity
Každý, kdo cestuje, je vystaven zcela novým vjemům, což značně podporuje jeho kreativitu. Nemusí jít vždy jen o umělce, na cestách se nové nápady objevují u každého člověka mnohem častěji než v kanceláři na židli, nebo doma na gauči.
Cestujme
Z výše uvedeného plyne, že cestování je asi tou nejvíce obohacující činností vůbec. Nic jiného nám do života nepřináší tolik pozitivních a užitečných vstupů jako právě tahle činnost. Je proto skvělé, že se dnes může na cesty vydat prakticky každý, alespoň tedy v naší části světa. Počty cestujících, kteří procházejí letišti nebo se jinak pohybují mimo svou domovskou zemi, svědčí o tom, že tuto možnost využívá opravdu ohromné množství lidí. To je ta nejlepší možná zpráva, kterou může svět dostat. Pokud si totiž uvědomíme, že lidé cestují i přesto, že je to stojí nemalé peníze a přináší jim to i určité nepohodlí, znamená to, že lidé neuvažují jen v intencích ekonomického vnímání světa, ale od života chtějí něco víc.
Bylo by jistě možné namítnout, že cestování s sebou přináší i negativní efekty, např. znečišťování životního prostředí, ničení divoké přírody apod. To je jistě pravda, pokud by ale lidé cestovat přestali, jakou by potom měli motivaci starat se o cokoliv, co přesahuje jejich domovskou zemi nebo dokonce město? Pouze cestování dokáže vytvářet síť vazeb, osobních, kulturních i ekonomických, které doslova drží svět pohromadě. Následky pro přírodu i nás lidi by bez této sítě byly mnohem vážnější, než si dovedeme představit.
