Článek
Dům z české knihy rekordů
V obci Libišany u Hradce Králové si manželé Petra a Tomáš Hlouškovi zvykli zdobit před Vánoci svůj dům tak mohutně, až se dostali do české knihy rekordů. V loňském roce jej zdobilo více než 300 tisíc světýlek, nafukovací sněhuláci, sobi nebo třeba betlém. Bezproblémový chod tohoto vánočního zázraku zajišťují stovky metrů prodlužovacích kabelů a vše lze ovládat z mobilního telefonu.
Manželé se navíc o svoje dílo rádi podělí a každoročně vítají návštěvníky, kteří jejich rekordně nazdobený dům obdivují. Oči navrch hlavy mají přitom hlavně děti. Aby nevznikla mýlka: nejde o byznys, žádné vstupné se nevybírá a je na každém návštěvníkovi, zda rodině přispěje nějakým drobným příspěvkem. Pro manžele Hlouškovi jde o krásný koníček a lze čekat, že i letos se jejich dům rozzáří do kraje.
Pokud bychom chtěli srovnávat, světový rekord v počtu vánočních světel drží dům rodiny Tima a Grace Gayových z městečka La Grangeville ve státě New York. Jejich dům zdobí přes 720 000 světel vytvářejících světelnou show podpořenou hudbou. Lidé zkrátka vánoční světla milují a když už si nezdobí vlastní domovy, alespoň se rádi dívají na ty vyzdobené. Dostáváme se tím k otázce, kde se vlastně vzala tradice vánoční výzdoby, kde hledat její kořeny?
Historie vánoční výzdoby sahá až do předkřesťanských dob
Interiéry se začaly zdobit dávno před vznikem křesťanství. Římané během saturnálií nosili domů větve cesmíny a vavřínu, aby symbolicky odháněli zlé duchy a slavili konec roku. Řekové si k tomu přidali ozdobené větvičky olivovníku. Keltové a Germáni se zase spoléhali na jmelí a chvojí, protože stále zelené rostliny představovaly život uprostřed zimního útlumu. Nešlo o výzdobu v estetickém slova smyslu, spíš o ochranné a nadějeplné amulety. Je ale jasné, že právě zde je třeba hledat kořeny zvyku, který přetrval až do dnešních dnů.
Staří Římané by se asi divili…
Ve středověku se 24. prosince hrály lidové pašijové hry, kde se objevoval strom symbolizující strom poznání, často šlo o jabloň nebo smrk ověšený ovocem a cukrovinkami. Lidé si pak začali malé „rajské stromky“ stavět i doma. Druhý zlom přišel v Německu 16.–18. století. Právě zde se rodí vánoční stromek jako domácí dekorace, zprvu u měšťanstva, postupně i na venkově. Stromky se zdobily ořechy, jablky, později papírovými ozdobami, svíčkami a sladkostmi. Do konce 19. století stromek triumfálně obsadil střední Evropu včetně českých zemí.
Zdobení stavení zvenku je zvyk novější a už vůbec se dříve z pochopitelných důvodů domy neosvětlovaly. Svíčky by mohly způsobit hodně škody. Zlom přichází s městskou kulturou a novými technologiemi. Když se objevily plynové lampy a později elektřina, začaly se zdobit ulice: nejdřív velké stromky na náměstích, pak výlohy obchodů. Ten úplně první obří veřejný vánoční strom postavili Newyorčané v Madison Square Parku roku 1912. O dekoracích na domech máme důkazy z 20. let 20. století v USA, kde se rozšířilo elektrické venkovní osvětlení určené přímo pro Vánoce. V Evropě masově přichází až po druhé světové válce, v Česku spíš po roce 1989, kdy se osvětlené balkony a zahrady staly symbolem západního stylu Vánoc.
Domácí vánoční výzdoba je tedy stará mnoho století, ale její jednotlivé prvky mají ještě hlubší kořeny. Zdobení exteriérů je oproti tomu poměrně mladé, jde o fenomén 20. století. Svoje místo ale v dnešním světě určitě má!
