Článek
Název Černice nepochází od ovoce, ale od barvy. Na Černice se nosily černé sukně a černé šátky. Byly také dnem černé nálady. V některých obcích se říkalo, že na Černice se nehraje, netančí ani nemluví nahlas. Byl to den, kdy se rodina sešla v klidu, bez veselí, bez muziky i bez masa.
Jídlo na Černice bylo prosté, ale slavnostně podané. Mělo připomenout střídmost, ale zároveň pohostinnost. Často se připravovala zelná polévka, která se vařila bez masa, jen na vodě nebo s trochou sádla. Podávala se s chlebem nebo lžičkou smetany. Jako jednoduchý dezert nebo odpolední svačina se podával chléb s povidly nebo medem. Povidla byla domácí, často z posledních zásob. Vařily se také brambory na loupačku, což jsou brambory vařené ve slupce, podávané s kyselým mlékem nebo tvarohem. Brambory na loupačku jsou symbolem střídmosti a návratu k prostému jídlu.
Odpoledne se pracovalo tiše v zahradě, ve stodole nebo u kamen. Děti si hrály, ale bez rámusu. Večer se četlo, šilo, nebo se jen sedělo. V některých chalupách se modlilo, jinde se jen rozjímalo. Černice byla první z šesti postních nedělí. Byla to neděle, kdy se člověk měl podívat do sebe, do rodiny, do chalupy a připomenout si, že půst není trest, ale příležitost.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.
