Článek
Kořeny v temné noci Samhainu
Ačkoliv Halloween vnímáme jako moderní import ze zámoří, jeho skutečné kořeny leží mnohem blíže, než si myslíme. Vychází ze starého keltského svátku Samhain, který označoval konec žní, příchod temné poloviny roku a moment, kdy se hranice mezi světem živých a mrtvých ztenčuje na minimum.
Křesťanství později tento pohanský zvyk přetvořilo do svátku Všech svatých a následujících Dušiček (Památky zesnulých). Když v 19. století odcházeli irští emigranti do Ameriky, vzali si své tradice s sebou. Původně vyřezávali obávané obličeje do tuřínů či krmné řepy, které v Americe nahradili praktičtější a estetičtější dýní.
Jak zvyky vypadaly v podbrdských chalupách?
Naši podbrdští předci Halloween v dnešní podobě samozřejmě neznali, ale období na přelomu října a listopadu pro ně mělo obrovský magický i duchovní význam. Chalupáři, horníci i řemeslníci se chystali na zimu a Dušičky pro ně byly časem hluboké úcty k předkům.
V podbrdských chalupách vládly zvyky, které měly k dnešnímu vyřezávání dýní překvapivě blízko. Do oken se dávala světla a svíčky, aby duše zemřelých příbuzných našly cestu domů a mohly se zahřát. Babičky pekly takzvané „dušičky“ nebo „kosti svatých“, zvláštní pečivo z kynutého těsta, často plněné povidly či makovou náplní, kterým se obdarovávali chudí, koledníci nebo se kladlo u kostelních vrat. Večer před Dušičkami se do lampy místo oleje plnilo máslo nebo tuk, aby si duše mohly pomazat rány z očistce, a do misek se chystalo čerstvé mléko pro občerstvení poutníků z onoho světa.
Kdy dýně dorazily pod Brdy?
Až do začátku 90. let 20. století byl na Podbrdsku přelom října a listopadu ve znamení ztišení, úklidu hrobů, zapalování svíček a vůně chryzantém. Halloween jako takový do zdejších obcí a měst promlouval jen velmi zvolna. První vlaštovky se začaly objevovat na počátku nového tisíciletí, a to především ve školkách, školách a zájmových kroužcích. Zpočátku šlo o pouhou výuku angličtiny spojenou s tvořením, ale barevné dýně a podzimní tvoření si místní lidé rychle oblíbili. Dýně na podbrdské zahrady zapadly naprosto přirozeně. Ne jako náhrada tradičních Dušiček, ale jako vítané rozjasnění sychravých a krátících se podzimních dnů.
Dva světy v dokonalé harmonii
Dnes už se na Podbrdsku nemusíme přít o to, zda je lepší Halloween, nebo Dušičky. Kraj pod brdskými hřebeny pojme obojí. Koncem října si tak s dětmi můžeme užít radostné vyřezávání dýní, rozsvítit lucerny na zápraží a upéct podzimní dýňový koláč nebo tradiční kváskový chléb. A hned v závěsu, počátkem listopadu, se ztišit, zapálit svíčku na hřbitově a vzpomenout na ty, kteří naši podbrdskou krajinu tvořili před námi. Tradice se mění a přizpůsobují, ale to nejdůležitější zůstává. Touha prosvětlit podzimní temnotu a sejít se s těmi, které máme rádi.
Jste milovníci Brd a Podbrdska, rádi poznáváte nová místa a zároveň oceníte tipy, kde se můžete dobře najíst, napít nebo pořídit maličkost od souseda? Pokud ano, sledujte můj profil a nic vám neunikne. Všechny články najdete také na mém webu brdskykraj.cz.
Baví vás objevovat Brdy a Podbrdsko spolu se mnou? Ať už jde o tipy na výlety, recenze z restaurací a kaváren, staré recepty, rady do zahrady nebo zapomenuté příběhy z historie, za každým článkem stojí hodiny poctivé práce a cestování. Pokud vám moje tvorba dělá radost nebo pomáhá plánovat čas na Podbrdsku, můžete mé nezávislé psaní podpořit drobným příspěvkem na kávu či cestovné. Děkuji, že pomáháte udržovat Brdský kraj naživu!
Zdroj: Obecná historie a etnografie české lidové kultury
