Hlavní obsah

Recept na tradiční svatomartinskou husu. Kouzlo spočívá v jednoduchosti a trpělivosti

Foto: Brdský kraj / Gemini

Recept na tradiční svatomartinskou husu, svatomartinská husa, ilustrační obrázek

Staré kuchařské recepty z 19. století si nepotrpěly na zbytečné moderní kudrlinky ani cizokrajné koření. Síla pokrmu tkvěla v kvalitě surovin, domácím sádle a především v pomalém pečení, které dalo masu neuvěřitelnou křehkost.

Článek

Na tradiční svatomartinskou husu budeme potřebovat:

Poctivou vykrmenou husu vážící kolem 4 až 5 kg
Hrubou sůl
Celý kmín
Kyselkavá jablka (na Podbrdsku se nejčastěji používaly staré místní odrůdy, které dala podzimní zahrada)
Trochu vody na podlití

Postup přípravy krok za krokem:

Husu je nutné den předem důkladně očistit, zbavit případných zbylých brků a opláchnout. Poté ji babičky zevnitř i zvenku vydatně potřely hrubou solí a posypaly štědrou hrstí celého kmínu. Takto připravená husa odpočívala přes noc v chladu (v komoře či sklípku), aby sůl pronikla hluboko do masa.

Druhý den ráno se husa naplnila čtvrtinami jablek zbavených jadřinců. Jablka během pečení pouštěla jemnou kyselkavost, která vyvažovala tučnost husího masa. Otvor se tehdy často zašil lněnou nití nebo spíchnul dřevěnými špejlemi, aby šťáva zůstala uvnitř.

Husa se položila do hlubokého pekáče prsy dolů, podlila se trochou vody a přiklopila poklicí. V kamnech na dřevo se topilo s rozvahou. Husa se nesměla péct zprudka, ale musela se táhnout. V překladu do dnešní doby to znamená péct ji pomalu při nízké teplotě (kolem 120 až 140 °C) klidně 4 až 5 hodin.

V polovině pečení hospodyně husu opatrně otočila prsy nahoru a lehce propíchala kůži na bocích, aby mohl vytékat tuk. Během pečení husu průběžně přelévala vypečeným sádlem. Jakmile bylo maso zcela měkké a odpadávalo od kostí, poklice se odložila, teplota se mírně zvýšila a husa se nechala naposledy zapéct, dokud nebyla kůrka dokonale křupavá a zlatavá.

S čím se husa podávala na Podbrdsku?

Křehké husí maso se na stoly podávalo s poctivým domácím knedlíkem, často houskovým nebo bramborovým a dušeným zelím. V Brdech se často vedly spory, zda je lepší zelí bílé, či červené, ale na svatého Martina moudré hospodyně připravovaly obojí. Nedílnou součástí tabule byl samozřejmě džbánek nového vína, neboť podle lidové pranostiky má svatý Martin přijet na bílém koni a mladé víno už musí být na stole.

Ať už si svatomartinskou husu připravíte letos poprvé, nebo jde o váš léta ověřený rodinný rituál, přeji vám, aby vám voněla stejně domácky a hřejivě, jako vonívala v podbrdských chalupách našich prapředků. Dobrou chuť!

Jste milovníci Brd a Podbrdska, rádi poznáváte nová místa a zároveň oceníte tipy, kde se můžete dobře najíst, napít nebo pořídit maličkost od souseda? Pokud ano, sledujte můj profil a nic vám neunikne. Všechny články najdete také na mém webu brdskykraj.cz.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Baví vás objevovat Brdy a Podbrdsko spolu se mnou? Ať už jde o tipy na výlety, recenze z restaurací a kaváren, staré recepty, rady do zahrady nebo zapomenuté příběhy z historie, za každým článkem stojí hodiny poctivé práce a cestování. Pokud vám moje tvorba dělá radost nebo pomáhá plánovat čas na Podbrdsku, můžete mé nezávislé psaní podpořit drobným příspěvkem na kávu či cestovné. Děkuji, že pomáháte udržovat Brdský kraj naživu!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz