Článek
Lidé vnímali svatou Annu jako patronku matek, dětí a rodinného života, a tak se její svátek nesl v duchu tiché úcty, domácí pohody a prosby za zdraví a ochranu. V kraji, kde se žilo tvrdě a kde byla rodina základní oporou, měla svatá Anna pevné místo v srdcích žen i mužů.
Ráno se chodilo na mši, která bývala hojně navštěvovaná, zejména ženami. Modlitby se nesly v duchu prosby za zdraví dětí, za klidné počasí a za to, aby se rodině dařilo. V některých obcích se světívala voda, kterou si hospodyně odnášely domů a používaly při drobných neduzích nebo při ochraně stavení. Svatá Anna byla vnímána jako ta, která „drží dům pohromadě“, a tak se k ní obracely hlavně ženy, které nesly tíhu každodenní péče.
Doma se připravoval lepší oběd, často s něčím sladkým, protože svatá Anna byla spojována s rodinnou pohodou. Děti dostávaly drobnou pozornost, například kousek koláče, ovoce nebo jen volnější režim. V kraji, kde se v létě pracovalo od rána do večera, to byla vítaná změna. Hospodáři se po obědě často zastavili, sedli si před stavení a povídali si o tom, jak dopadla první polovina léta a co je čeká dál. Svatá Anna byla mezníkem. Od jejího svátku se říkalo, že „už se krátí den a přibývá práce“.
V některých podbrdských obcích se udržoval zvyk obcházet kapličky zasvěcené svaté Anně. Nebyla to velká procesí, spíše několik žen a dětí, které se společně pomodlily a zazpívaly krátkou písničku. Písně měly často ochranný charakter. Zněly prosby za zdraví rodiny, za klidné počasí a za to, aby se v létě nikomu nic nestalo. V kraji, kde se pracovalo s kosou, se dřevem a kde se chodilo daleko do lesa, to byla prosba velmi praktická.
Svátek měl i svou domácí rovinu. Hospodyně sbíraly byliny, protože se věřilo, že kolem svaté Anny mají zvláštní sílu. Sušily se na půdách a používaly po celý rok při bolestech břicha, horečkách nebo při ochraně dětí. Některé rodiny si uchovávaly malé obrázky svaté Anny, které věšely v síni nebo ukládaly do truhly jako ochranu domova. V chalupách se také často vyprávěly příběhy o tom, jak svatá Anna pomohla v těžkých chvílích, při nemoci, při porodu nebo při neštěstí v rodině.
Večer býval klidný, teplý a voněl létem. Lidé sedávali před staveními, poslouchali zvuky lesa a povídali si o tom, co je čeká v dalších týdnech. Svátek svaté Anny byl vnímán jako tiché požehnání uprostřed léta. Byla to chvíle, kdy se člověk zastavil, poděkoval za dosavadní úrodu a poprosil o ochranu pro sebe i pro kraj, který ho živil. A i když se dnes slaví jinak, v Brdech a na Podbrdsku zůstala stopa té staré úcty v kapličkách u cest, v příbězích o Annině ochraně i v pocitu, že právě kolem 26. července má léto zvláštní, měkké světlo.
Moc děkujeme všem našim dárcům za finanční podporu. Díky vám můžeme dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážíme toho, že se vám naše práce líbí a že nás podporujete.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne. Všechny články najdete také na našem webu brdskykraj.cz.
Zdroj: Tradice a zvyky
