Článek
Slepice začínaly snášet až s prodlužujícím se dnem, a tak byla vejce z koledy často první větší dávkou bílkovin po měsících, kdy se hospodářství opíralo hlavně o obilí, luštěniny a zásoby brambor. Koledníci tak domů nepřinášeli jen radost, ale i velmi praktickou surovinu.
Vejci se nikdy neplýtvalo. Část z nich se spotřebovala hned v prvních dnech po Velikonocích, kdy se v domácnostech připravovaly jednoduché jarní pokrmy. Nejčastěji to byly omelety s prvními bylinkami, vajíčkové pomazánky bez dnešní majonézy, vaječné polévky nebo nádivka, která byla ideálním způsobem, jak využít větší množství vajec najednou. Vejce se také přidávala do kynutých těst, protože zlepšovala jejich kvalitu.
Velká část vajec se však nesnědla hned. V 19. století se vejce běžně uchovávala na pozdější týdny či měsíce. Hospodyně je ukládaly do vápenného roztoku, který vytvořil ochrannou vrstvu a zabránil přístupu vzduchu. Jinde se používal popel nebo otruby, které udržovaly vejce v suchu. Podbrdské chalupy měly navíc výhodu chladných sklepů, kde vejce vydržela déle i bez složitějších metod. Koleda tak často doplnila zásoby na celé jaro.
Vejce měla i hodnotu směnnou. V době, kdy byla hotovost vzácná, sloužila jako drobné naturální platidlo. Hospodyně je měnily u obchodníků za zboží, které doma chybělo, nebo jimi přilepšovaly řemeslníkům za menší práce. V podbrdských vesnicích, kde se hospodařilo skromně a každá surovina měla svou cenu, to bylo zcela běžné.
Zvláštní kapitolou byly kraslice. Ty se zpravidla nejedly. Měly reprezentační funkci a často byly vyfouknuté, aby vydržely. Většina darovaných kraslic sloužila jako ozdoba nebo památka.
Část vajec se také nechávala pro hospodářství. Velikonoce přicházely v době, kdy slepice začínaly kvokat, a tak byla ideální příležitost dát pod ně vejce k vysezení. Koleda tak nepřímo podporovala obnovu domácího chovu. Z vajec se stávala kuřata, která byla pro hospodářství mnohem cennější než samotná potravina.
V podbrdském prostředí, kde byla kuchyně tradičně střídmá a založená na tom, co dům a kraj daly, se vejce z koledy zpracovávala s rozvahou. Něco se snědlo hned, něco se uschovalo, něco se vyměnilo a něco se nechalo pro budoucí užitek. Velikonoční vejce tak nebyla jen symbolem jara, ale i praktickou jistotou, která pomáhala domácnostem vstoupit do nové sezóny s větší lehkostí.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.
