Hlavní obsah
Umění a zábava

Pomlázka spletená z čerstvých vrbových proutků byla odjakživa nástrojem jarního omlazení

Foto: Brdský kraj / Gemini

Pomlázka z vrbových proutků, ilustrační obrázek

Pomlázka je jedním z nejžitějších symbolů českých Velikonoc a na Podbrdsku má zvlášť pevné kořeny. Je to obyčej, který se tváří jako hravá jarní tradice. Ve skutečnosti v sobě nese hlubokou symboliku, staré pohanské významy i kus venkovské historie.

Článek

Pomlázka spletená z čerstvých vrbových proutků, byla odjakživa nástrojem jarní obnovy. V 19. století se věřilo, že dívky a ženy, které jsou na Velikonoční pondělí vyšlehány, přijímají do těla sílu mladých proutků, tedypružnost, zdraví, vitalitu a plodnost. Šlehání nebylo myšleno jako trest, ale jako požehnání. Vrbové proutky byly symbolem života, protože vrba je první strom, který se na jaře probouzí. Její míza proudí už v době, kdy ostatní stromy ještě spí, a právě tuhle energii měl koledník pomlázkou předat.

Původ pomlázky sahá hluboko do předkřesťanských dob. Slované věřili, že jarní rituály mají moc probudit přírodu i lidské tělo. Pomlázka byla jedním z nástrojů, jak přivolat jaro, stejně jako oheň, voda nebo zelené ratolesti. Křesťanství později tradici převzalo a přetvořilo, ale její základní význam zůstal stejný.

Na Podbrdsku měla pomlázka vždy své specifické kouzlo. Koledníci vyráželi brzy ráno, často ještě za šera, aby stihli obejít celou vesnici. Pomlázky bývaly dlouhé, pevné a zdobené barevnými stužkami, které dívky přidávaly jako poděkování. Každá barva měla svůj význam, červená pro lásku, zelená pro zdraví, žlutá pro radost. V některých obcích se říkalo, že dívka, která nedostane pomlázkou, bude celý rok unavená a bez chuti do života. Proto se tradice držela pevně a s úsměvem.

Podbrdsko mělo ještě jednu zvláštnost. Koledníci často chodili ve skupinách, někdy i s harmonikou nebo řehtačkami, a kromě vajíček dostávali i kousek mazance nebo domácí pálenky. Velikonoční pondělí tak nebylo jen o pomlázce, ale i o sousedském setkávání, zpívání a sdílení jarního veselí. V některých rodinách se dodnes uchovává zvyk, že pomlázka se po koledě zapíchne do zahrady, aby přinesla sílu i stromům.

Dnes se pomlázka na Podbrdsku slaví s větší lehkostí, ale symbolika zůstává. Dívky ji berou jako milou tradici, která připomíná jaro a rodinné kořeny. Koledníci často šlehají jen symbolicky, ale stužky, vajíčka a smích zůstávají stejné jako před sto lety. A i když se svět změnil, pomlázka pořád nese to, co nesla vždy, přání zdraví, radosti a nového začátku.

Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz