Hlavní obsah
Lidé a společnost

Vynášení Smrtky patřilo na Podbrdsku k nejvýraznějším jarním obyčejům

Foto: Gemini

Vynášení Smrtky, ilustrační obrázek

V kraji, kde se zima uměla držet dlouho a kde se lidé museli spoléhat na vlastní síly, mělo symbolické vynášení Smrtky zvláštní význam. Nebyl to jen rituál. Byla to také úleva, naděje a tiché přivítání jara.

Článek

Smrtka, někde nazývaná Morana, Mařena nebo Smrťka, se na Podbrdsku vyráběla z několika prutů, slámy a starých hadrů. Nebyla okázalá ani bohatě zdobená. Podbrdské ženy říkávaly, že Smrtka má být prostá, aby se v ní zrcadlilo to, co odnáší, tedy zima, nemoc, nečistota a vše, co člověka tížilo. Děti pomáhaly se sbíráním slámy a hadříků, a tak se z výroby Smrtky stávalo malé sousedské setkání, které mělo v sobě radost i napětí.

Samotné vynášení Smrtky probíhalo na Podbrdsku tišeji než v jiných krajích. Nebyl to hlučný průvod, ale spíše soustředěná cesta vesnicí, kterou vedly děti a mládež. V některých obcích se říkaly jednoduché říkanky, jinde se šlo mlčky, jen s vědomím, že se nese něco, co má odejít. Smrtka se obvykle odnášela k potoku, k rybníku nebo na okraj lesa. Vždy se nesla k místům, která měla v místní představivosti očistnou moc. Voda i les byly v Brdech silnými živly, a tak nebylo náhodou, že právě jim se Smrtka odevzdávala.

Když se Smrtka vhodila do vody, lidé věřili, že s ní odplouvá i zima. V některých vsích se Smrtka nejprve zapálila a teprve pak hodila do proudu, jinde se pálila až po vhození. Oheň měl spálit to, co bylo těžké, voda měla odnést zbytky. Děti pak často sbíraly zelené proutky nebo větvičky, které symbolizovaly nový život. Ty se nosily domů a dávaly za rámy dveří nebo do vázy, aby přinesly jarní sílu.

Vynášení Smrtky bylo také okamžikem, kdy se domácnosti symbolicky zbavovaly zimy. Po návratu z průvodu se vyvětraly světnice, vymetly kouty a setřel prach. Nebyl to velký jarní úklid, ale spíš drobný rituál, který měl stejný význam jako samotné vynášení Smrtky. Do domu měl pustit nový vzduch, světlo a naději. V podbrdských chalupách se říkalo, že když se Smrtka vynese, nemá se už v domě držet nic, co připomíná zimu.

Zvyk vynášení Smrtky byl na Podbrdsku také citlivým pozorováním přírody. Lidé dobře věděli, že po Smrtné neděli se krajina začíná měnit. Potoky se rozvodňovaly, v lese se objevovaly první pupeny a vzduch získával jinou vůni. Rituál tak nebyl jen symbolický. Byl i potvrzením toho, co lidé viděli kolem sebe. Jaro už bylo opravdu blízko.

Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz