Článek
V době, kdy zima ještě neřekla poslední slovo, a lidé byli po dlouhých měsících chladu unavení, se věřilo, že čtvrtá postní neděle má zvláštní moc vyhnat z těla vše špatné. Název Kýchavé neděle vychází z jednoduchého pozorování. Kýchání bylo chápáno jako znamení, že se tělo brání a čistí. V lidové představě mělo kýchání ochranný význam. Kdo si v tento den kýchnul, tomu se mělo ulevit a nemoc se mu měla vyhnout. Naopak ten, kdo nekýchl ani jednou, mohl být podle starých hospodyní zatížen zimou a měl si dát pozor. V některých podbrdských chalupách se dokonce říkalo, že je dobré si v tento den trochu pomoci. Pomáhalo přivonět si k sušeným bylinám, které dráždily nos, nebo se projít venku, kde studený vzduch kýchání snadno vyvolal.
Kýchavá neděle byla také dnem, kdy se v domácnostech věnovala pozornost zdraví celé rodiny. V kraji, kde se žilo skromně a lékař býval daleko, měly drobné rituály velkou váhu. Lidé si připravovali bylinkové odvary, nejčastěji z mateřídoušky, dobromyslu nebo jitrocele, a dávali je pít dětem i starším členům rodiny. Nešlo o léčbu v moderním slova smyslu, ale o symbolické posílení, o připomenutí, že jaro se blíží a s ním i čas, kdy se tělo znovu nadechne.
V některých obcích Podbrdska se tradovalo, že na Kýchavou neděli je dobré vyvětrat chalupu od podlahy ke stropu. Otevřela se okna, vyprášily se peřiny a nechalo se projít studené světlo. Byla to jak praktická, tak symbolická očista, která měla pustit do domu nový vzduch a vyhnat zbytky zimní těžkosti. V Brdech, kde se dlouhé zimy podepisovaly na zdraví i náladě, měla tato očista zvláštní význam.
Kýchavá neděle byla také dnem drobných pověr. Říkalo se například, že kdo v tento den kýchnutí potlačí, zadrží v sobě nemoc. Když někdo kýchnul třikrát za sebou, měl ho čekat dobrý rok. Tyto drobné pověry nebyly strašidelné ani přísné. Byly spíše laskavým způsobem, jak dát smysl obyčejným tělesným projevům a propojit je s rytmem přírody.
Dnes už Kýchavá neděle v kraji nežije tak výrazně jako dřív, ale její atmosféra se dá snadno oživit. Stačí otevřít okna, pustit do domu čerstvý vzduch a připomenout si, že jaro je opravdu blízko. A když člověk náhodou kýchne, tím lépe. V podbrdské tradici je to znamení, že tělo i rok se probouzejí.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.
