Článek
Vznik poutní cesty se datuje přibližně do poloviny 17. století. Její budování úzce souviselo s rozvojem poutního chrámu na Svaté Hoře, která se postupně stala jedním z nejvýznamnějších poutních míst v českých zemích. Její věhlas tehdy zdaleka nepřesahoval jen hranice regionu. Na Svatou Horu přicházely tisíce poutníků z Čech, Bavorska i vzdálenějších koutů Evropy.
Celá poutní cesta měřila přibližně šestnáct kilometrů a vedla od březnického zámku směrem na sever přes Chrást, Modřovice a Třebsko. Odtud pokračovala směrem k Příbrami a následně na Svatou Horu. Přesná trasa některých úseků dnes již není známá, protože část zastavení v průběhu času zanikla. Předpokládá se však, že poutníci pokračovali přes Narysov a Zdaboř ke známé Svatohorské aleji, která je dovedla až k cíli jejich cesty.
Podle dochovaných písemných pramenů tvořilo poutní cestu celkem šestnáct zastavení. Dodnes se jich dochovalo pouze osm z nich. Některé kaple zmizely již před více než sto lety. Poslední známé zastavení v příbramské Školní ulici bylo zbořeno v roce 1963.
Dochované kaple však dodnes budí respekt svou velikostí i architektonickým zpracováním. Jedná se o zděné výklenkové kaple na protáhlém půdorysu, které byly navrženy tak, aby poutníky zaujaly již z dálky. Jejich vzhled je velmi jednotný. Výrazné římsy, pilastry, půlkruhově zaklenuté niky a valbové stříšky vytvářejí harmonický celek, který je typický pro barokní sakrální architekturu. Na vrcholcích kaplí se původně nacházely dvojité kříže, které se však ve většině případů nedochovaly.
Zajímavostí je také výzdoba jednotlivých zastavení. Při cestě z Březnice na Svatou Horu provázely poutníky výjevy představující radostný, bolestný a slavný růženec. Druhá strana kaplí byla věnována českým světcům. Přesné zasvěcení jednotlivých zastavení se však bohužel nedochovalo.
Poutní cesta z Březnice na Svatou Horu je výjimečná nejen svým náboženským významem, ale také rozsahem. Na rozdíl od mnoha křížových cest, které se soustředí na relativně malém prostoru, se tato cesta vine otevřenou krajinou a propojuje dvě významná historická místa regionu. Svým významem bývá srovnávána například se slavnou Svatou cestou do Staré Boleslavi nebo poutní cestou mezi pražskou Loretou a hájeckým klášterem.
Dnes už po ní neputují tisícihlavé zástupy poutníků jako v období baroka. Přesto zůstává jedinečnou součástí kulturního dědictví Podbrdska. Dochované kaple dodnes připomínají dobu, kdy byla cesta stejně důležitá jako samotný cíl. Stačí se na chvíli zastavit, rozhlédnout se po krajině a představit si poutníky, kteří touto trasou kráčeli před stovkami let směrem k věžím Svaté Hory. Možná právě tehdy člověk nejlépe pochopí, proč je tato pozoruhodná památka považována za jednu z nejvýznamnějších poutních cest v českých zemích.
Jste milovníci Brd a Podbrdska, rádi poznáváte nová místa a zároveň oceníte tipy, kde se můžete dobře najíst, napít nebo pořídit maličkost od souseda? Pokud ano, sledujte můj profil a nic vám neunikne. Všechny články najdete také na mém webu brdskykraj.cz.
Baví vás objevovat Brdy a Podbrdsko spolu se mnou? Ať už jde o tipy na výlety, recenze z restaurací a kaváren, staré recepty, rady do zahrady nebo zapomenuté příběhy z historie, za každým článkem stojí hodiny poctivé práce a cestování. Pokud vám moje tvorba dělá radost nebo pomáhá plánovat čas na Podbrdsku, můžete mé nezávislé psaní podpořit drobným příspěvkem na kávu či cestovné. Děkuji, že pomáháte udržovat Brdský kraj naživu!
Zdroj: Národní památkový ústav
