Článek
Nevím, jaké má vzpomínky na dětství ostatní šedesátníci, ale já jej vidím celkem pozitivně. Byl jsem se školou na lyžařském výcviku, chodili jsme na výlety do přírody, hráli jsme mezi paneláky fotbal, později na vesnici vybíjenou, schovávanou apod.
Nikdo neměl strach, že se píchne o infikovanou jehlu, u obchodů nežebrali houmlesáci, neměli jsme mobilní telefony, ale dokázali jsme spolu komunikovat. V patnácti letech jsem spolu s kamarádem v lese postavil chatku, kde jsme pak v zimě měli úkryt před zimou při lyžování, měli jsme tam i kamna a sklípek. Na co mohou vzpomínat dnešní mladí za třicet let . jen na to, jak utráceli čas nesmyslným kvákání do telefonu o ničem, jak si posílali selfíčka, ale skutečné zážitky žádné.
