Až Husákovy děti zestárnou. Kolik lidí bude v Brně a okolí žít za 50 let?

Počet obyvatel Brna se za necelých 50 let bude podobat současnému stavu. Navýší se jen nepatrně, z aktuálních 385 na 386 tisíc. K výraznějšímu nárůstu by naopak mělo dojít ve zbylých obcích Brněnské metropolitní oblasti, tedy v zázemí jihomoravské metropole. A to o téměř 50 tisíc – z 321 na 370 tisíc.

Alespoň takové závěry přináší střední varianta populační prognózy, kterou si nechali zpracovat zástupci Brna. Celkem nabízí prognóza tři varianty vývoje – vedle střední taky nízkou a vysokou. Právě „zlatou střední cestu“ však lze považovat za nejpravděpodobnější.

Proč má počet obyvatel růst pouze v okolí Brna, a ne přímo v největším městě? Je to dáno zejména přitažlivostí jihomoravských obcí pro mladší generace. Už v současnosti je patrný rozdíl v podílu dětí a mladších dospělých. Mladé rodiny se často stěhují za hranice Brna, kam je láká klidnější prostředí a nižší ceny nemovitostí. V důsledku toho pozorujeme v brněnské metropolitní oblasti taky větší plodnost. Míra reprodukce – neboli průměrný počet dětí narozených jedné ženě za život – zde dosahuje hodnoty 1,76. V Brně je toto číslo o 0,13 menší.

Nicméně jak v zázemí Brna, tak i přímo ve městě zůstává úhrnná plodnost pod hladinou zachování prosté reprodukce, která by zaručila udržení populace na stejné úrovni. Míra zachování prosté reprodukce má hladinu 2,1, přičemž této cifry nedosahuje nejen Brno a jeho okolí, ale ani Česká republika jako celek. Neboli: aby se populace nezmenšovala, je potřeba, aby se v průměru jedné ženě narodilo 2,1 dítěte.

Tolik dětí se ale dlouhodobě nerodí. Populace tedy namísto toho stárne a zmenšuje se. Momentálně je nejpočetnější věkovou skupinou generace tzv. Husákových dětí, tedy lidé narození v 70. letech 20. století. A v momentě, kdy tato skupina začne odcházet do důchodu, se zvýší tlak na poskytování služeb v oblasti zdravotnictví a sociální péče.

Jak je tedy možné, že navzdory nižší plodnosti má počet obyvatel Brna zůstat v následujících letech přibližně stejný a v jeho zázemí se pak má dokonce navýšit? Vysvětlení přináší migrace. Zatímco v okolí Brna jde o migraci vnitřní, tedy o stěhování v rámci České republiky, přímo do Brna míří zejména lidé ze zahraničí. V poslední době k tomu přispěla i válka na Ukrajině, což je ovšem spíše krátkodobý jev, který na vývoj populace nemusí mít výraznější vliv.

Jelikož však nevíme, jak přesně to tu bude za 50 let vypadat, je třeba počítat i s krajními možnostmi vývoje populace. Proto stojí za to podívat se i na nízkou a vysokou variantu prognózy.

Nízká varianta předpokládá v Brně poměrně razantní pokles počtu obyvatel – o 84 tisíc na 301 tisíc. Takový propad by způsobila nízká plodnost i téměř nulový počet nově přistěhovaných. Výsledné demografické stárnutí by potom značně zatížilo veřejnou správu. V Brněnské metropolitní oblasti by naproti tomu počet obyvatel nejprve stoupal, avšak kvůli klesající migraci by se postupně snižoval na výchozí hodnotu 321 tisíc. I zde by populace výrazně zestárla.

Podle vysoké varianty populační prognózy zase počet Brňanek a Brňanů vzroste za 50 let na 439 tisíc, což způsobí zejména migrace mladších obyvatel. Nicméně i tak bude populace stárnout. Optimističtěji vypadá tento odhad pro zázemí Brna, kde by došlo k růstu nejen počtu obyvatel (na 414 tisíc), ale taky migračního salda a dokonce úhrnné plodnosti. Rozdíly mezi podílem starších a mladších věkových skupin by tedy nebyly takové, naopak by došlo k jejich vyrovnání.

Populační prognóza ukazuje Brnu, na co se má připravit. Díky ní lze přesněji naplánovat poskytování veřejných služeb. Budeme-li například tušit, že se narodí více dětí, lze se na případný babyboom připravit včasnou výstavbou školek a škol. A pokud naopak odhady ukazují, že populace stárne, je na to třeba s předstihem nachystat zdravotní a sociální systém.

Kompletní výsledky populační prognózy jsou k nalezení na datovém portálu města data.brno.cz. Detailní grafy pro Brněnskou metropolitní oblast zase nabízí web metropolitni.brno.cz.