Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Podpora MHD, víc zelených vnitrobloků. Brněnské ekodotace reagují na klimatickou změnu

Foto: Fandament Architects

Brněnský magistrát motivuje obyvatele města k zájmu o životní prostředí

Obyvatelé Brna se snaží chovat co nejohleduplněji k životnímu prostředí. Do práce jezdí tramvají, oživují nábřeží řek, beton ve vnitroblocích nahrazují zelení. Motivují je k tomu dotační programy.

Článek

Stále více zelených ploch nahrazuje zástavba. V létě se ulice rozpalují a lidé se jim, pokud možno, vyhýbají. To jsou jen některé z problémů, které do měst přinesla změna klimatu. Její projevy přitom každý rok pociťujeme čím dál víc.

Pokud chtějí města zůstat příjemným prostředím pro život, měla by na extrémní projevy počasí reagovat. Třeba tak, jak se o to snaží v Brně. Zástupci zdejšího magistrátu motivují občany města ke stylu života, který bere na zřetel živou přírodu a zelené prostředí okolo nás.

Za osm let vymyslel Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna několik tzv. ekodotací. Brňanky a Brňané si díky nim mohou zažádat o finanční příspěvek a na oplátku se vůči městu, v němž žijí, chovají ohleduplněji, případně mu něco vrací vlastními projekty.

Foto: BRNOmycity

Jedna z ekodotací podporuje využívání MHD namísto automobilové dopravy

Do práce tramvají namísto auta

Vše začalo v roce 2017 spuštěním programu Šalinkarta. Název dostal podle zlidovělého pojmenování jízdenky na brněnskou MHD. Program spočívá jednoduše v tom, že každý, kdo v Brně řádně zaplatí roční poplatek za svoz komunálního odpadu, může na nákupu základní roční jízdenky ušetřit 1 425 korun. Původně Šalinkarta platila pro jízdenky platné jen pro zóny ve městě (100 a 101), nyní je ale možné k nim přidat i další tarifní pásma. Hodí se tedy i těm obyvatelům Brna, kteří denně jezdí pracovat do okolních měst – například do Modřic.

Šalinkartou se zástupci města snaží veřejnost přesvědčit, aby pro přepravu nepoužívala auto, ale raději nasedala do ekologičtějších vozidel – tramvají, vlaků či trolejbusů. O program je – s výjimkou „covidových“ let, kdy lidé víc pracovali z domova – čím dál větší zájem. V roce 2024 evidoval brněnský magistrát přes 41 tisíc žádostí.

Před osmi lety spatřil světlo světa rovněž dotační program Nábřežít! Jeho cílem je oživit břehy brněnských řek – Svratky, Svitavy i Ponávky. Aby se staly místem setkávání sousedů a nezůstávaly zanedbanými místy, která často hyzdí odpadky.

Nábřežít! přispívá částkou v maximální výši 25 tisíc korun na společenské akce, které mají taky ekologický rozměr. V roce 2024 podpořil magistrát 9 takových akcí. Jednalo se například o festival Překročme řeku, jenž prostřednictvím koncertů, prohlídek nebo procházek zpřístupňuje veřejnosti břehy Svitavy.

Více zeleně mezi domy i na střechách

O rok mladší než Šalinkarta a Nábřežít! je dotační program Vnitroblok! Od roku 2018 podpořil již přes 50 projektů, které posilují městskou či sídelní zeleň, případně zlepšují možnosti vsakování srážkové vody ve městě. Často jde o obnovu betonových plácků a jejich nahrazení trávníky a rostlinami, vyvýšené záhony, nádrže či sudy na zachytávání srážkové vody. Vedle vnitrobloků se obnova může týkat též předzahrádek a dalších ploch zeleně přiléhajících k domům. Taková místa zlepšují stav ovzduší a stávají se nejen přívětivým prostorem k setkávání s přáteli či pro hraní s dětmi, ale též biotopem pro živočichy.

Foto: BRNOmycity

Jeden z brněnských zelených vnitrobloků

O lepší hospodaření s dešťovou vodou, snižování povrchové teploty budov a snížení množství polétavého prachu usiluje zase program Zeleň střechám! Taková zelená střecha musí mít minimální velikost deset, maximálně pak 1 000 metrů čtverečních. Spolu s tím funguje od roku 2019 dotační program Nachytej dešťovku! Ten obyvatele Brna motivuje ke sběru dešťové vody – typicky do retenčních nádrží – například k zálivce zahrady.

Foto: BD Neumann

Zelená střecha v brněnské čtvrti Pisárky

Poslední ze šesti brněnských ekodotací se jmenuje Ekologická výchova. Na rozdíl od většiny předešlých nevede k fyzické realizaci, nýbrž má edukační význam. Využít jej mohou zájmové kroužky, spolky a další skupiny, které učí děti i dospělé, jak chránit životní prostředí. Každý rok se dotační program zaměřuje na jiné téma. Třeba v roce 2022 podporoval zvyšování povědomí o Green Dealu, o rok později pak představoval udržitelnou produkci a spotřebu potravin. A v roce 2025 se zaměří na tzv. greenwashing, tedy záměrné vyzdvihování ekologických aktivit, které ovšem zakrývá negativní důsledky činnosti společnosti či organizace, jež ovlivňují životní prostředí.

Foto: BRNOmycity

Díky Ekologické výchově ví o změně klimatu leccos i děti

Pořád je co zlepšovat

Vedle ekodotací motivuje Brno k odpovědnému životnímu stylu i jinak. Třeba Odbor dopravy Magistrátu města Brna nabízí obyvatelům města zdarma využití sdílených kol. Každý může tuto službu použít dvakrát denně – pokaždé až na 30 minut.

I tak je ovšem v Brně třeba ve spoustě věcí zabrat. Jak napovídají například i dopravní data. Na jejich základě víme, že roste zájem o dotační program Šalinkarta. Zároveň se po poklesu během pandemie koronaviru vrací ke starým číslům počet cestujících brněnskou MHD. Předloni svezl Dopravní podnik města Brna celkem přes 360 milionů pasažérů. Jenže stejně tak roste i počet aut ve městě – v roce 2023 připadal jeden automobil na 2,35 obyvatele.

Řada Brňanek a Brňanů tak má ještě na čem pracovat. Začít může například využitím ekodotací.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz