Článek
184 obcí, téměř 730 tisíc obyvatel. Tak v základních datech vypadá Brněnská metropolitní oblast (BMO) – územní celek propojující Brno s okolními městy a vesnicemi. Jde přitom o jistý mezistupeň mezi obecní a krajskou samosprávou. Takových oblastí a aglomerací, které pro širší okolí představují centrum pracovních příležitostí či obchodu, máme v České republice celkem 13.
Metropolitní oblasti a aglomerace pomáhají s problémy, na které samotné obce nestačí a které zároveň nedosahují krajského významu. Společnými silami tak sídla řeší výzvy týkající se životního prostředí, dopravy nebo dostupného bydlení. Díky sloučení do jednoho funkčního celku mohou obce snáze dosáhnout na peníze z evropské úrovně, které financují výstavbu cyklostezek, nových škol, protipovodňových opatření a podobně.
Od Blanska po Pohořelice, od Rosic po Vyškov. Tak vypadá Brněnská metropolitní oblast BMO
Rozhodování, co kde postavit a zřídit, probíhá na základě validních dat a erudovaných analýz. Zároveň jsou tato data velmi zajímavá i pro laiky a nadšence, kteří se chtějí o zázemí Brna dozvědět něco navíc. Z toho důvodu by je mohl zajímat Atlas Brněnské metropolitní oblasti – publikace, jež za pomoci tabulek, grafů a map představuje charakteristiky daného území v různých kategoriích.
Atlas je dostupný na webu Brněnské metropolitní oblasti a určitě stojí za přečtení. Pokud však náhodou váháte, vybrali jsme pro vás z publikace několik zajímavostí, po jejichž probádání bezesporu s chutí prolistujete celý dokument.
Ekonomický tahoun Jihomoravského kraje
V atlasu zjistíme, v čem je Brněnská metropolitní oblast tak unikátní. Dobře to ilustruje ekonomický pohled. BMO totiž tvoří 73,8 % celkového HDP Jihomoravského kraje a dvě třetiny největších zaměstnavatelů v kraji sídlí právě v Brně a okolí. Z toho jasně vyplývá, že hovoříme o motoru celého širšího regionu. Vše přitom nejde na vrub pouze Brnu, byť především právě ono přitahuje pracovní sílu, investice i talenty. V Brně také sídlí největší zaměstnavatel široko daleko. Je jím Fakultní nemocnice Brno s 5 500 zaměstnanci.
Největším zaměstnavatelem v BMO je fakultní nemocnice Brno
Důležitou roli ovšem hrají také přilehlé obce. Například v Modřicích sídlí řada průmyslových parků, výrobní a skladovací haly i obchodní centra. Díky tomu jsou se zhruba 10 tisíci obsazenými pracovními místy městem s nejvyšší hodnotou lokálního HDP (1 893 283 Kč) na obyvatele v celé BMO. Dalším důležitým průmyslovým centrem je Kuřim s osmi tisíci obsazenými pracovními pozicemi, přičemž není bez zajímavosti, že do zaměstnání zde ve velkém dojíždí i lidé z podobně velkých (Tišnov), avšak i větších měst (Blansko).
Počet obyvatel roste. Snižující se porodnosti navzdory
Vedle počtu firem rostl v Brněnské metropolitní oblasti taky počet obyvatel, a to o 6,4 % za posledních 10 let. Může za to především migrace, tedy stěhování obyvatel. Do BMO se přemisťují lidé jak z různých koutů Česka, tak i ze zahraničí. Pro cizince se zejména Brno stalo lákavým místem pro studium i vysoce kvalifikovanou práci. V roce 2022 navíc tzv. migrační saldo prudce vzrostlo v důsledku příchodu válečných uprchlíků z Ukrajiny.
Jedním z projevů migrace je také proces suburbanizace – stěhování z měst do jeho zázemí. Především mladé rodiny se stěhují z Brna a v jeho okolí hledají dostupné bydlení. Vlivem suburbanizace se navýšil počet obyvatel v řadě menších obcí, které často leží poblíž dobrého silničního či železničního spojení, jež jim zajišťuje dostupnost do Brna nejen za prací, ale rovněž za službami, studiem či nákupem. To potvrzuje například Pohořelicko, kde je nárůst počtu obyvatel v BMO nejvyšší ze všech obcí s rozšířenou působností. Suburbanizace ovšem přináší i problémy. Více dětí v obcích vyvolává poptávku po místech ve školkách a školách, kterých ale mnohde není dost (což BMO řeší pomocí dotací podporujících výstavbu či zvýšení kapacity 25 mateřských a 11 základních škol). A až současní mladí rodiče zestárnou, bude se pro změnu zvyšovat tlak na dostupnou zdravotní a sociální péči.
BMO se snaží reagovat na nedostatek míst ve školkách a školách. Třeba ve Šlapanicích došlo k rozšíření MŠ Hvězdička
Do roku 2019 rostl počet obyvatel v oblasti i díky jejich přirozenému příbytku. Posledních pět let už je ale třeba hovořit o přirozeném úbytku obyvatel, tedy že během roku evidujeme více zemřelých nežli narozených. Tento trend v některých obcích nedokáže zvrátit ani migrace, a tak například v Blansku nebo ve Vyškově počet obyvatel za posledních deset let klesl. Za přirozený úbytek může několik věcí, zejména však nízká porodnost, která je typická i pro celé Česko. V důsledku toho populace BMO stárne a zvyšuje se její průměrný věk, který momentálně činí 41 let.
Dostupnost bydlení není ideální, lepší je to s hromadnou dopravou
Pro nově příchozí do Brna a okolí představuje zásadní problém dostupné bydlení. Čísla z atlasu potvrzují, že situace na trhu s nemovitostmi není ideální. Mezi lety 2015 a 2022 vzrostly ceny bytů v Brněnské metropolitní oblasti o 185 %. Vinu lze hledat jak v nízkém počtu bytů, tak i ve vysoké poptávce po nich nebo využívání bytů jako investice. Bytová výstava v BMO přitom v posledních letech stagnuje či klesá.
Brno a okolí lze naopak chválit za funkční Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, který díky hustotě sítě linek veřejné dopravy a její vzájemné provázanosti patří mezi nejlepší systémy v republice. Především železniční doprava se významně podílí na dojížďce do zaměstnání a škol. Platí to o severu (Kuřimsko a Tišnovsko) i jihu BMO, kde se podíl vlakové dopravy navýšil po nedávném znovuzprovoznění trati ze Židlochovic do Brna.
Nový dopravní terminál přivítal vlaky v Židlochovicích po dlouhých 40 letech
Navzdory kvalitnímu vlakovému a autobusovému spojení dál roste podíl automobilové dopravy, což řidiči v Brně dobře znají z křížení dálnic z Prahy, Ostravy, Bratislavy i Vídně. Právě dálniční úseky jsou spolu s brněnským městským okruhem a tahem ze severu od Svitav (kde ovšem dálnice dosud chybí) těmi nejvytíženějšími.
Viditelné rozdíly mezi severem a jihem
Co dalšího ještě atlas o Brněnské metropolitní oblasti říká? Odhaluje například vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny – 39 % na celkovém instalovaném výkonu. Činí se především solární elektrárny, jejichž počet dál roste.
Ačkoliv jde o poměrně malé území, vykazuje BMO řadu geografických i sociodemografických odlišností. Ze zeměpisného pohledu je zřetelný rozdíl mezi členitou severní a západní částí (s nejvyšším vrcholem BMO Bukovcem – 596 m n. m.) a spíše nížinným jihovýchodem území. Ten láká k zemědělskému využití půdy, kvůli němuž je ovšem krajina víc poznamenána erozí. Všechny významné toky v území – Svratka, Svitava, Jihlava, Litava – tečou na jih do Novomlýnské nádrže, případně je ještě před ní pohltí koryto Svratky.
Ze sociodemografického hlediska je pak zajímavé rozdělení na severní část s moderní výstavbou charakterizující vyšší sociální status obyvatel a tradiční venkovskou krajinou na jihu. Nepřekvapivě tak právě na jihu převažují lidé s nižším stupněm vzdělání, kdežto na severu se nachází více středoškoláků s maturitou. A kam ve volném čase? Nejvíce turisty láká brněnská zoo, oblíbeným mimobrněnským cílem je pro změnu vyškovský DinoPark.
Dále už vám ale nic neprozradíme. Příjemné čtení.
