Článek
Už více než 150 českých firem se angažuje v kosmickém průmyslu. A přes 30 z nich sídlí v Brně. Dříve se soustředily především na výrobu součástek; zhruba od roku 2008, kdy Česká republika vstoupila do Evropské kosmické agentury (ESA), však jejich ambice rostou.
Dnes už se tak místní společnosti odvážně pouští do vlastních projektů. Jen za rok 2024 jich přibylo poměrně dost. Zmínit lze například první český vesmírný dalekohled QUVIK, který se vydá na oběžnou dráhu Země a bude z ní pozorovat ultrafialové (UV) části světelného spektra, kde může zachytit srážky neutronových hvězd a černých děr. Dalekohled tak může objasnit vznik gravitačních vln nebo kovů jako zlato a platina. Brněnská družice AMBIC zase bude z vesmíru pozorovat území České republiky – díky ní se sníží naše závislost na datech ze zahraničních satelitů. A vyvíjená platforma Corvus od společnosti Spacemanic umožní rychlou reakci na dění na Zemi, například na přírodní katastrofy.
Do velkých věcí se pouští jak ostřílení vývojáři, tak začínající talenti. I ti velmi mladí. Významného úspěchu dosáhl v roce 2024 studentský tým z gymnázia v Brně-Bystrci. Jejich projekt LASAR totiž vyhrál prestižní soutěž pořádanou samotnou NASA. Ambicí týmu je opravovat na dálku ty družice nebo satelity, které jsou již v kosmu, avšak hlásí poruchu. LASAR je znovu k životu „probudí“ laserovým paprskem.
Brněnské družice zleva doprava – Corvus, QUVIK a AMBIC
Brno a vesmír? Dává to smysl
Informace o tom, že v Brně působí tolik firem a tím pádem je jižní Morava centrem českého vesmírného průmyslu, může leckoho překvapit. Při hlubším bádání to ale vlastně dává smysl. V regionu má totiž silnou tradici strojírenství a elektrotechnika, později na ně navázal rozvoj elektronové mikroskopie či informačních technologií. A právě tyto obory mají blízko k tomu, co anglicky nazýváme space industry.
Objevování vesmíru už navíc není výsadou pouze největších světových hráčů. Cena za vynesení satelitů za hranici atmosféry se výrazně snížila, a tak i menší firmy konstruují své družice, přičemž jejich počet ve vesmíru rapidně roste. Úkoly vyslaných strojů jsou pak různé – pozorují Zemi, sledují oxid uhličitý v atmosféře, zajišťují mobilní komunikaci či přenos dat, objevují vesmírná tělesa a tak dále.
I brněnské firmy tedy již konstruují své satelity. K tomu ale zůstávají důležitými výrobci součástek. Společnost Frentech Aerospace například dodala komponenty sondě JUICE, která hledá podmínky vhodné k životu na měsících Jupiteru. Firma OHB Czechspace taktéž konstruuje součástky do sond či družicových adaptérů, k tomu pracuje na největší české družici SOVA, která bude předpovídat projevy klimatické změny. Přehled dalších zajímavých brněnských vesmírných projektů naleznete zde.
Prosazují se také jednotlivci. Poměrně známý je příběh brněnského rodáka Aleše Svobody, prvního astronauta samostatného Česka, který se momentálně připravuje na cestu na oběžnou dráhu. Zda se uskuteční, to zatím není jisté. Ale určitě mu držíme palce.
Stroje, které do vesmíru míří, mají různé funkce
Do kosmu poletí i drak
Aby místní společnosti dosahovaly co nejlepších výsledků, spojily se do sdružení nazvaného Brno Space Cluster, jež za tři roky existence nabralo 22 členů. Patří do něj soukromé firmy, místní univerzity, ale i třeba Hvězdárna a planetárium Brno, výzkumné centrum CEITEC, inovační agentura JIC nebo Regionální hospodářská komora Brno.
Společně teď klastr rozvíjí vlastní ambiciózní misi. Jmenuje se Drak, na počest symbolu Brna, který vychází z místní pověsti, podle níž tato stvůra ohrožovala obyvatele města. Nyní však drak dostane šanci svou roli odčinit. Vyrazí totiž na oběžnou dráhu, odkud bude sledovat území Ukrajiny. K tomu účelu dostane kameru s vysokým rozlišením, jejíž snímky poslouží ukrajinské armádě, která bude mít lepší informace o tom, co se děje na bojištích a kam konkrétně je třeba poslat vojenskou techniku nebo pomoc.
Vývoj, výroba, testování a následné vyslání družice Drak ovšem bude něco stát. I přes snahu snížit náklady vyjde celý projekt na zhruba 150 milionů korun. Možnost přispět má vedle státních a komerčních institucí i veřejnost, a to prostřednictvím iniciativy Dárek pro Putina, která pravidelně vyhlašuje crowdfundingové kampaně pomáhající Ukrajině.
Objevování vesmíru se v Brně těší zájmu veřejnosti. I díky Festivalu planet
Na VUT studují budoucí kosmičtí inženýři
Vedle podpory vlastních členů je ambicí Brno Space Cluster také vzdělávání a popularizace vesmírných aktivit. I díky tomu tak na Vysokém učení technickém v Brně vznikl magisterský obor Space Applications. Studenti se během výuky (mimochodem celé v angličtině) učí třeba to, jak sestavit vlastní satelit. K tomu absolvují stáže ve firmách z klastru a získávají cennou praxi. A po úspěšném dostudování se z nich stanou kosmičtí inženýři a inženýrky nacházející uplatnění po celém světě ve vývoji družic nebo kosmických plavidel.
Možnosti k objevování vesmíru se nicméně otevírají i pro laiky a amatérské nadšence. Ti v roce 2024 dostali šanci vymyslet vlastní experiment. Pokud zaujme odbornou porotu, má příležitost dostat se na palubu družice BRNOsat, která bude velká zhruba jako krabice od bot. Dosud nevybraný nápad by měl do vesmíru putovat v roce 2026.
Na popularizaci vesmírných aktivit má velký podíl taky Hvězdárna a planetárium Brno se svým pravidelným programem pro děti i dospělé. Vedle akcí přímo v areálu hvězdárny získaly velkou popularitu dva festivaly – Festival planet s obřími nafukovacími modely vesmírných těles a Festival vědy a techniky, který návštěvníky přesvědčuje, že věda není žádná nuda. K tomu je hvězdárna v úzkém kontaktu s univerzitami, výzkumnými centry i firmami. V roce 2024 oslavila 70 let, nezdá se však, že by zaspala dobu. Ba naopak, sama určuje trendy.
Už tedy věříte, že Brno sebevědomě míří do vesmíru?
