Článek
V celé své historii hledá lidstvo inovace. Možnosti, jak se posunout dál. V dnešní době je poptávka po nových objevech snad ještě vyšší. Ať už se bavíme o oblasti informačních technologií, nebo o péči o životní prostředí, které trpí kvůli změnám klimatu.
Pozadu by neměla zůstat ani veřejná správa. Ta se proto v Brně snaží ukazovat směr, jakým lze do budoucna kráčet. Brněnský magistrát tak začal s přijímáním inovací. Oslovuje místní chytré hlavy, kterým zároveň pomáhá v začátcích jejich podnikání.
Že má takový postup smysl, ilustruje úspěšný projekt s jedním brněnským startupem z nedávné doby. V průběhu roku 2022 spustilo město Brno pilotní model spolupráce s firmou Arbo Technologies. Ta se zabývá péčí o městskou zeleň, což zaujalo městskou společnost Technologický park Brno, která je otevřena inovacím a funguje jako tzv. městská laboratoř pro zavádění chytrých řešení. Slovo dalo slovo a obě společnosti započaly za moderace města spolupráci, za kterou bylo Brno oceněno v soutěži Chytrá města 2022 a od ministerstva pro místní rozvoj získalo certifikát kvality projektu Smart City.
Společnost Arbo Technologies zabraňuje nešetrnému kácení stromů
Místo kácení stromů jejich záchrana
Technologický park Brno je znám především jako zázemí pro množství firem, stejně tak jde ale též o park v pravém slova smyslu, tedy místo plné zeleně. O tamní stromy či keře je samozřejmě třeba se starat. Proto zástupce společnosti zaujala právě začínající firma Arbo Technologies, která pečuje o zeleň na základě vyhodnocování dat. Používá k tomu metodu Adbian, která analyzuje stabilitu stromů.
Metoda vychází z poznatků aplikované biomechaniky a částečně využívá též umělou inteligenci. Na základě datových analýz lze ve výsledku určit, které dřeviny je třeba vykácet a které mohou zůstat. Tím se ušetří náklady spojené se zbytečným kácením a hlavně se podaří zachovat více stromů. (Podrobnosti o metodě najdete zde.)
Zdraví stromů vyhodnocuje speciální aplikace. Přes ni výzkumník udělá sken kmene, načež je možné vytvořit 3D model sledovaného stromu a detailně posoudit jeho stav. Skenování kmenů přitom neprobíhá jednorázově, ale průběžně vícekrát. Pořízená data jsou tak přesnější než při tradičním dendrologickém výzkumu, což se ukázalo i v Technologickém parku – a zachránilo to život desítkám stromů.
Technologický park Brno funguje jako tzv. městská laboratoř inovací
Veškerá rizika na sebe vzalo město
Zprvu nicméně nebylo jasné, zda pilotní ověření a samotná spolupráce skončí zdárně. Městské společnosti, zodpovídající se po finanční stránce městu, zpravidla jednají po jeho vzoru jako „řádný hospodář“, a tak místo neověřených řešení raději hledají ta již zaběhnutá. Nejistota tedy samozřejmě mohla obě společnosti od projektu odradit. To by ale nesmělo jít o městskou laboratoř chytrých řešení – ta je na podobné experimenty stavěná. Veškerá rizika na sebe navíc vzalo město Brno jakožto iniciátor celého modelu.
„V terénu“ pak spolupráce probíhala výhradně mezi Technologickým parkem Brno, jenž poskytl své prostory, a firmou Arbo Technologies, která mohla své poznatky reálně otestovat. Město figurovalo v pozadí pouze jako příznivý vítr do zad.
Po konzultacích na konci roku 2021 se projekt inovativní péče o městskou zeleň v první polovině následujícího roku naplno rozjel. Město Brno na něj ze svého rozpočtu vyhradilo 50 tisíc korun. Zprvu panující nejistota se s výsledky spolupráce rychle vytrácela. Před oslovením Arbo Technologies totiž měl Technologický park Brno po doporučení dendrologů nechat vykácet 60 stromů, po detailních analýzách startupu kleslo toto číslo na pouhé čtyři dřeviny.
Spolupráci si pochvalovaly všechny strany zapojené do projektu
Spokojenost na všech frontách
Výsledky projektu si pochvalovaly všechny tři strany. Výstupy z analýzy firmy Arbo Technologies vedly k tomu, že se řada stromů v parku nemusela kácet. Společnost s Technologickým parkem Brno nadále spolupracuje a do toho dostává další nabídky. Dokonce se svým upraveným produktem uspěla za hranicemi České republiky a získala zakázku od Amsterdamu, hlavního města Nizozemska.
Spokojeni byli též zástupci Technologického parku Brno. V areálu zůstaly zachovány vzrostlé stromy, které zabraňují přehřívání a poskytují jeho návštěvníkům dostatek stínu a pohodlí například pro pikniky. Samotná společnost ušetřila náklady za kácení stromů a díky záštitě města si bez většího finančního rizika ověřila, jak pečovat o zeleň. Mohou se u ní navíc inspirovat další brněnské městské firmy či městské části.
Brno klade na ochranu životního prostředí značný důraz. Proto pro něj bylo důležité zjištění, že danou technologii pečující o zeleň lze ve městě použít. Stejně tak se ukázalo, že i v prostředí veřejné správy má smysl dávat prostor inovacím. Městské společnosti kvůli svému finančnímu napojení na magistrát a opatrnému přístupu možná nejsou pro startupy tak atraktivní, avšak právě díky podpoře veřejné správy skončil celý projekt úspěchem.
