Článek
Více zelených ploch na úkor tepelných ostrovů. Zajištění dostatku vody. Snížení emisí. Podpora obnovitelných zdrojů energie. Brno má v otázce ochrany klimatu rozhodně co na práci. A dobře si to uvědomuje. Proto před několika lety představilo plány a konkrétní opatření na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 40 procent do roku 2030 oproti stavu z roku 2000.
Všechny tyto úkoly jsou k nalezení v Akčním plánu pro udržitelnou energii a klima (Sustainable Energy and Climate Action Plan = SECAP). Akční plán připravilo Brno v roce 2019, poté co se přidalo k evropskému Paktu starostů a primátorů, jenž představuje iniciativu obcí, měst a Evropské komise zavazující jeho dobrovolné signatáře ke snížení emisí CO2 a zvýšení odolnosti vůči lokálním dopadům klimatických změn. Všechny tyto aktivity jsou v souladu jak s celosvětovými snahami o zmírnění globálního oteplování, o něž se zasazuje především tzv. Pařížská dohoda, tak také s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) přijatou na úrovni Evropské unie. Zmíněné iniciativy mají společný cíl – snížit míru globálního oteplování pod dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou, ideálně jej však držet ještě níž, pod 1,5 °C.
Nafukovací kostka znázorňující tunu oxidu uhličitého. Každý z nás vyprodukuje za rok více než 12 takových kostek
Vypracovaný akční plán SECAP pomáhá lépe hlídat, jak se městu samotnému v plnění těchto cílů daří. Významná opatření zanesená do akčního plánu zahrnují například nárůst výroby energie z obnovitelných zdrojů, větší energetické využívání odpadu, zateplení domů či jejich případnou rekonstrukci, obměnu plynových kotlů, rekonstrukci veřejného osvětlení či instalaci LED osvětlení.
Stejně tak plán zahrnuje i opatření adaptační, tedy taková, která se přizpůsobují dopadům již měnícího se klimatu a vyrovnávají se s nimi. Konkrétně si pod tím lze představit více zeleně, a to nejen v ulicích, ale též na střechách či fasádách domů, více vodních prvků, využívání dešťové vody k zavlažování, obnovu tůní a mokřadů, zastínění veřejných ploch, omezení kácení stromů i zavedení klimatizace do vozů městské hromadné dopravy.
Obyvatelé a obyvatelky Brna vědí, jak město reaguje na globální oteplování
Navržená opatření přináší výsledky
Řada z uvedených kroků se už začala realizovat. Alespoň částečně již tedy lze zjistit, zda se emise v Brně skutečně daří snižovat.
Už volbě adekvátních opatření předcházel výpočet vyprodukovaných emisí na území města mezi lety 2000 až 2015. Z něj vyplynulo, že v uvedeném období kleslo vypouštění CO2 v Brně o téměř osm procent. Následoval další přepočet, tentokrát až k roku 2020. Původně se předpokládalo, že by mohlo dojít k poklesu o 15,88 procenta. Realita byla o něco skromnější – ve 20letém období se emise oxidu uhličitého snížily o 15,54 procenta.
Akční plán SECAP každopádně přináší dílčí výsledky, a to i s ohledem na snížení potřeby paliv a energií a také nákladů na ně. V letech 2000–2015 klesla spotřeba paliv a energií na území Brna o 12,5 procenta. V roce 2020 se tento podíl dostal na 18,5 %, což odpovídalo předpokladům z akčního plánu. Do roku 2030 pak má dojít ke snížení o téměř 26 procent.
Do snižování emisí se prostřednictvím memoranda zapojují i brněnské firmy
Do aktivit se zapojují rovněž firmy
Produkci emisí se tedy na území Brna i díky navrženým opatřením daří snižovat. Do proklamovaných 40 procent ale pořád schází poměrně dost. Přitom do roku 2030 už mnoho času nezbývá.
Prostřednictvím akčního plánu usiluje Brno o snížení emisí zejména ve čtyřech sektorech: obecním, terciárním, obytném a dopravním. Dosud se stav ovzduší zlepšoval zejména díky aktivitám v obytném sektoru, jenž zahrnuje převážně domácnosti, tedy rodinné i bytové domy. Zabrat je ale třeba především v terciárním sektoru, tedy u firem, u nichž se podíl na produkci emisí zvyšuje.
I proto město motivuje v Brně sídlící společnosti ke snahám snižovat svou uhlíkovou stopu. Místní firmy mohou podepsat Memorandum o dlouhodobé spolupráci na závazku statutárního města Brna k adaptaci na klimatické změny. Na oplátku pak mohou očekávat podporu ze strany města pro projekty, které povedou ke snížení emisí. Tato podpora může být konzultačního, propagačního, ale i technického rázu. Současně mohou brněnské firmy stejně jako obyvatelé využít dotační podporu města na vytváření zelených střech. I díky memorandu se řada společností pustila do hospodaření se srážkovou vodou, stavby nabíjecích stanic pro elektromobily, výsadby stromů či vzdělávání svých zaměstnanců, aby i oni věděli, jak se šetrně chovat k životnímu prostředí.
Kampaň #PripravBrno edukuje dospělé i děti
Město instaluje panely na střechách a vzdělává veřejnost
Příkladem se snaží jít též samo město. Na střechách budov v jeho majetku se postupně instalují fotovoltaické panely, zavádí se také energetický management sledující spotřebu vody, elektřiny, tepla, plynu a pohonných hmot. Činí se i městské společnosti. Třeba SAKO Brno před nedávnem spustilo novou automatickou dotřiďovací linku, která si během jediné hodiny poradí se čtyřmi a půl tunami odpadu, jenž posléze nachází nové využití.
Osvětu v oblasti ochrany klimatu provádí zejména Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna. Svou kampaní #PripravBrno míří nejen na firmy a instituce, ale též na veřejnost. Pro obyvatele a obyvatelky Brna nedávno například vytvořil novou naučnou stezku nebo šifrovací hru, pořádá také vzdělávací akce a seznamuje zájemce s dotačními programy, které podporují ochranu životního prostředí. Program Šalinkarta motivuje občany k využívání městské hromadné dopravy, o oživení a ozelenění konkrétních ploch usilují programy Vnitroblok! a Zeleň střechám! Všechny možnosti čerpání finančních prostředků jsou dostupné na webu ekodotace.brno.cz.
Kampaň #PripravBrno se věnuje rovněž dětem. Ty se v rámci projektu Environmentální výchova do škol a nejen to! učí, jak se šetrně a ohleduplně chovat k přírodě, jak šetřit energií v domácnosti, jaké známe obnovitelné zdroje energie nebo jaké druhy dopravy jsou k přírodě nejšetrnější. Za tento projekt byl Odbor životního prostředí MMB oceněn v soutěži Chytrá města.
Na ochraně klimatu zkrátka pracuje celé město.
