Článek
Osmý ročník brněnského participativního rozpočtu Dáme na vás odstartoval 1. března. Pro nápady na zlepšení Brna je v něm připraveno 35 milionů korun – s tak velkým objemem peněz se v České republice zpravidla nepracuje. Samotná myšlenka aktivně zapojit obyvatele do tvorby veřejného prostoru a umožnit jim rozhodovat o využití erárních prostředků ale oslovuje čím dál více měst od Mariánských Lázní po Ostravu (viz mapku tady nebo tady).
Brno bylo v této oblasti před osmi lety průkopníkem. Inspiraci proto hledalo především v zahraničí, například v brazilském Porto Alegre, kde celá idea participativního rozpočtu vznikla už na konci 80. let minulého století. „Naším velkým vzorem bylo od začátku taky portugalské město Cascais. I tady se participativní rozpočet ujal poměrně brzy a hlavně velmi úspěšně. Dlouhodobě se jim daří zapojovat hodně lidí a jsou tak inspirací pro celý svět,“ říká Marco Banti, současný vedoucí Odboru participace Magistrátu města Brna, který u tohoto brněnského projektu stojí od úplných začátků. „Participativní rozpočet je živý organismus, který se vyvíjí po všech stránkách. Zraje přístup veřejnosti k němu. Jednak navrhovatelů a navrhovatelek, kteří čím dál víc pronikají do toho, jak svoje projekty dobře připravit a hlavně jak potom vyburcovat veřejnost, aby je podpořila ve finálovém hlasování; jednak hlasujících, kterých už v prvním roce bylo přes 11 tisíc. Zároveň se stále učíme i my jak nastavovat mantinely, jak zlepšovat propagaci, na co si dát pozor při realizaci,“ dodává.
V minulých letech vzniklo díky participativnímu rozpočtu několik pumptrackových drah
Jak vůbec participativní rozpočet funguje? Zavedený harmonogram toho brněnského startuje na jaře, kdy se na několik týdnů otevře možnost přihlásit svůj nápad. To může udělat kdokoli s vazbou na Brno – nejen ten, kdo má brněnskou adresu zapsanou v občance, ale třeba i lidé, kteří tady studují, dojíždějí sem za prací nebo tu navštěvují příbuzné a díky tomu město znají.
Jestli je podaný projekt proveditelný, následně přes léto posoudí dotčené odbory magistrátu.„Projekt se musí týkat majetku města nebo městských společností, v žádném případě nějakého cizího. Nesmí být v rozporu se záměry, které s tímto majetkem zamýšlí přímo Brno. Zároveň s ním musí souhlasit i příslušná městská část,“ přibližuje Linda Seitlerová z Odboru participace. Schválené „Zásady projektu“ stanovují i další limity – rozpočet na realizaci a tříletou udržitelnost nesmí překročit 5 milionů korun a prospěch má přinést širší veřejnosti, nejen navrhovateli či navrhovatelce. „Tematicky žádná omezení nejsou, kromě nějakých zákonných samozřejmě,“ podotýká Seitlerová. „Většinou jde o investiční projekty – lidé chtějí, aby v jejich okolí vzniklo nebo se opravilo hřiště, sportoviště nebo třeba park. Měli jsme ale velmi úspěšné i tzv. měkké projekty, například podpůrné programy pro onkologicky nemocné ženy a děti nebo vzdělávací projekt Včely do Brna,“ vyjmenovává.
Projekty, které tímto sítem projdou – a těch bývá zhruba polovička, postupují do velkého listopadového finále. V něm už mají rozhodující hlas pouze občané Brna. „Někdy bývá toto pravidlo zpochybňováno. Brno má oficiálně 380 tisíc obyvatel, ale z dat víme, že reálně tu lidí žije mnohem víc, jak studujících, tak pracujících. Setkáváme se s tím, že i oni by chtěli do dění ve městě zasahovat a mít šanci ovlivnit, co v participativním rozpočtu uspěje. My jsme ale přesvědčení, že aktuální systém je jediný spravedlivý. Jde o finance z městského rozpočtu, které Brno získává mimo jiné právě na základě počtu obyvatel. Jsou to tedy opět oni, kdo by podle nás měl o jejich využití rozhodnout,“ vysvětluje Banti.
Nápady v participativním rozpočtu se často orientují na revitalizaci hřišť nebo parků
Vítězství v hlasování je sice parádní úspěch, ale ta opravdová jízda tím teprve začíná. O tom, kdo bude projekt realizovat, rozhoduje brněnské zastupitelstvo. Někdy tak zodpovědnost společně s finančními prostředky přenese na městskou část, někdy na městskou společnost nebo tematicky spjatý magistrátní odbor, ale většinou se o realizaci stará přímo Odbor participace.
Za uplynulých sedm ročníků se na stupně vítězů probojovalo na osmdesát nápadů. Víc než polovina už se z myšlenky proměnila ve skutečnost. „Zrovna za pár dní otevřeme nový chodníček, který návštěvníky ohleduplně provede chráněnou lokalitou Kamenného vrchu se světově unikátním výskytem konikleců. Loni jsme vyspravili nevyhovující místa na cyklostezce u Svitavy a vybudovali sportovně-relaxační lesní zónu v Bosonohách, letos očekáváme, že dokončíme klubovny pro děti v Tuřanech nebo instalaci několika pítek po celém městě,“ vypočítává Seitlerová.
Participativní rozpočet není jedinou cestou, jak se Brňané a Brňanky mohou zapojit do veřejného života. Jeho mladším sourozencem jsou „občanské návrhy“, které vznikly v roce 2022. V jistém smyslu jde o obdobu, protože i do této platformy mohou lidé přihlásit nápady, které by podle nich zlepšily život v Brně. Na rozdíl od participativního rozpočtu ale nemají ani omezený harmonogram (podávat návrhy lze 365 dní v roce), ani finance. Zato musejí během 24 měsíců oslovit alespoň 2 000 lidí – jedině tak se dostanou do souhrnného přehledu, kterým se v pravidelných intervalech zabývá vedení města. Když se jim podaří sesbírat podporu 10 000 občanů a občanek (i v tomto případě je totiž hlasování omezeno na lidi s trvalým pobytem v Brně), je návrh připraven jako samostatný materiál k projednání na zasedání Rady města Brna.
A v březnu jsme spustili první celoměstskou anketu na nově vytvořené platformě na webu Dáme na vás. Rovnou zdviháme pro Brno palčivé téma – cyklodopravu. Jaká místa lidé vnímají z hlediska jízdy na kole jako nejméně bezpečná a naopak? Používají kolo či podobný prostředek k jízdě do práce, nebo spíš k rekreaci? A mění svoje návyky podle počasí nebo roční doby? Všechny tyto informace pomohou Brnu při tvorbě nové městské cyklostrategie.
K chystané cyklostrategii sbíráme podněty od veřejnosti formou ankety
Tato anketa je na rozdíl od předchozích dvou forem participace přístupná všem zájemcům a zájemkyním (není třeba k ní mít trvalý pobyt v Brně nebo účet na Brno iD, stačí se do 5. května prokliknout na web ankety.damenavas.cz). Zároveň se v ní mohou vyjádřit i ti, kdo na kole (či obdobných prostředcích, jako např. koloběžky, monowheely apod.) nejezdí. Nová cyklostrategie totiž může svými opatřeními přispět i ke snížení jejich obav či bariér.
Město tvoří především jeho obyvatelé a obyvatelky, a v Brně tohle platí doslova. Sbírat nápady u obyvatelstva napříč městskými částmi a sociodemografickými vrstvami a zajímat se o jejich názory a zpětnou vazbu je z našeho pohledu příležitostí motivovat je k větší občanské aktivitě. Proto je už léta ujišťujeme: Dáme na vás!
