Článek
Různé číselné údaje vidíme denně. V médiích čteme, jak se mění kurzy měn, venkovní teplota nebo podíl nezaměstnaných. Spousta datových sad se vztahuje ke konkrétnímu místu, tedy i ke konkrétní činnosti města a jeho institucí.
Řadu dat vztahujících se k Brnu však dlouho nešlo snadno dohledat, natož pak s nimi snadno pracovat. Měla je pod správou různá pracoviště úřadů či městských společností, kvůli čemuž jeden často nevěděl, co dělá někdo jiný. V roce 2017 ale přišla změna v přístupu k datům, a to se vznikem Oddělení dat, analýz a evaluací Magistrátu města Brna. Toto oddělení dává „na jedno místo“ co možná nejvíce dat, která má město Brno k dispozici.
Práce datového oddělení však nespočívá pouze ve sběru dat, ale též v jejich vyhodnocování a interpretaci. Bez těchto kroků jde totiž často o nesrozumitelnou směsici proměnných všeho druhu. Nicméně právě datoví odborníci je umí dát do kontextu tak, aby každý pochopil jejich význam. Nebo se o to aspoň pokusil.
Výsledky práce datařů a datařek z výše uvedeného oddělení se nachází na specializovaném webovém portálu data.brno.cz. Díky němu se v údajích o Brně může šťourat každý. Ať už pro zábavu, nebo studijní či vědecké účely. Publikované výstupy tak pomáhají politikům, odborníkům i veřejnosti pochopit, jak Brno funguje a jak se v čase mění. A to je důležité i pro správu a další rozvoj celého města, potažmo přilehlého regionu.
Díky zápalu magistrátních datařů proběhl v roce 2022 i první městský hackathon
Otevřená data jako pilíř chytrého města
Volně přístupná data jsou jedním z opěrných bodů Brna jakožto chytrého, transparentního města. To demonstrují tzv. otevřená data, což znamená, že magistrát „otevírá“ datové sady ve strojově čitelném formátu bez licenčních omezení a s příslušnou dokumentací. Otevřená data, která jsou evidovaná i v Národním katalogu otevřených dat (NKOD), poskytují Brňankám i Brňanům okamžitý přístup k údajům o zeleni, parkovacích místech či k výsledkům hlasování zastupitelstva města.
Jak lze s otevřenými daty pracovat? Dejme tomu, že z nějakého důvodu potřebujeme mít přehled o kulturních akcích konaných v Brně. K tomu stačí využít datovou sadu, kterou brněnským datařům poskytuje turistická agentura TIC Brno. S takto dostupnými daty lze pak volně pracovat – třeba i tím způsobem, že si kdokoli může vytvořit aplikaci s kýženým přehledem toho, co se v Brně děje.
Podobně už otevřená data města Brna využívá aplikace „Kam s ním“, která radí, na které místo lze legálně a bezplatně odevzdat jakoukoliv věc, pro niž lidé nemají využití. Aplikace vznikla díky tomu, že město kompletně otevřelo a zveřejnilo údaje o odpadovém hospodářství. Městská data rovněž využívají bikesharingové společnosti, které pro své účely čerpají informace o stojanech pro odkládání kol a koloběžek.
Práce brněnských datařů umožnila například vznik aplikace ukazující intenzitu cyklodopravy ve městě
Víme, kolik žije v Brně lidí a jak moc zde prší
Kvůli technické náročnosti však nejsou otevřená data vhodná pro každého. Řadě lidí stačí mnohem jednodušší forma, jak se o městu něco dozvědět. Právě pro ně dataři a datařky z magistrátu každoročně vytváří „Brno v číslech“ – ucelený přehled dlouhodobých statistik města. Brno v číslech usiluje o to, aby i nejširší veřejnost vnímala, jak se Brno vyvíjí, měla povědomí o tom, jaké jsou hlavní trendy, zda obyvatel přibývá, kolik se rodí dětí, jak rostou mzdy nebo jak se mění průměrná teplota.
Před nějakou dobou dokončili analytici a analytičky z magistrátu práci na Brnu v číslech za rok 2022. Co tedy o městu víme? Oproti roku 2021 se v něm lehce zvýšil počet obyvatel (a výraznější nárůst nastal po započítání nových obyvatel zejména z Ukrajiny), výrazněji roste průměrná teplota, počet požárů nebo množství motorových vozidel. Narodilo se méně dětí, ubylo také srážek, ale třeba i rozvodů nebo vyprodukovaného komunálního odpadu. Vzhledem ke geopolitické situaci se snížila spotřeba vody i zemního plynu. Konstantní zůstává nezaměstnanost či počet studentů. Kompletní zpráva Brno v číslech za rok 2022 je dostupná na datovém portálu. Pomyslnou třešinkou na dortu je i šifrovací hra určená pro širokou veřejnost.
Jak se město za jeden rok změnilo v datech? To představuje zpráva Brno v číslech
Data pochází z mnoha zdrojů
A kde se všechna čísla a statistiky o Brně vlastně berou? Řadu z nich poskytují veřejné instituce: v prvé řadě Český statistický úřad, ale také Český hydrometeorologický ústav, Policie České republiky a další. Jen malou část brněnští dataři a datařky sami měří anebo nakupují. Mezi kupovaná patří například data o pohybu obyvatelstva získávaná od mobilních operátorů a na pomezí vlastního zpracování dat a jejich nákupu stojí tradiční a opakující se sociologické průzkumy a ankety. Ty umožňují získávat i tzv. měkká data, která pokrývají zejména míru spokojenosti obyvatel s různými aspekty života ve městě či jsou spojená s jejich mobilitním anebo ekonomickým chováním.
S vývojem technologií se však otevírají také nové možnosti, jak data sbírat. Analytici a analytičky magistrátu tak například využívají už výše zmíněná geolokační měření mobilních operátorů, která už pomohla zpřesnit návštěvnost sportovních či kulturních akcí nebo odhady počtu reálně přítomných ve sledovaném území. Mezi inovativní se řadí také data z dálkového průzkumu Země vhodná pro řešení adaptace města na klimatickou změnu, neboť umožňují zjistit, na kterých místech se Brno nejvíc přehřívá, kolik je v něm zeleně či zastavěných ploch. A technologie sběru dat ze senzorů zase zjišťuje intenzitu různých způsobů přepravy v daném místě a čase. Tato data využila v nedávné době Kancelář architekta města Brna a navrhla podle nich uspořádání veřejných prostranství.
Je tak zjevné, že přístup k datům se mění a vyvíjí. A poptávka po datech dál roste. V Brně ji uspokojuje web data.brno.cz, jenž i díky své přístupnosti v anglickém jazyce patří podle Erasmus Centre for data Analytics 2019 (Research Study on Urban Data Platforms in Europe) mezi pět nejlepších datových portálů v Evropě. A aby zůstal minimálně stejně kvalitní, dál se na základě zpětné vazby i přibývajících zkušeností vyvíjí.
