Článek
S anketami jako nástrojem sběru zpětné vazby od obyvatelstva město koketovalo už delší dobu. Zvláště cenný byl názor veřejnosti podložený tvrdými daty u kontroverzních otázek, třeba ohledně zákazu pronájmu městských pozemků cirkusům s divokými druhy zvířat. Co ale chybělo, byla jednotná platforma, která by do realizace anket přinesla jednoduchost a systematičnost. Ankety byly vypisovány nahodile, využívaly různé nástroje včetně možnosti offline hlasování, každá z nich vyžadovala speciální technickou i administrativní přípravu. To se změnilo letos na jaře, kdy jsme spustili portál městských anket v rámci participativního webu Dáme na vás.
První anketa byla na téma cyklodopravy. Sběr dat běžel letos na jaře po dobu devíti týdnů a byl otevřen všem obyvatelům a obyvatelkám Brna bez ohledu na to, zda na kole jezdí, či nikoliv nebo zda mají či nemají v Brně trvalé bydliště. Otázky se orientovaly na význam jednotlivých prvků cykloinfrastruktury, bezpečnost při jízdě na kole, konflikty a incidenty, dopravní přestupky cyklistů a bariéry, kterým lidé při jízdě na kole čelí.
Lidé by v Brně uvítali například větší počet bezpečných cyklopruhů a cyklotras
Co bylo na anketě speciální, je, že kromě „obyčejných“ uzavřených a polouzavřených otázek obsahovala i mapové otázky. V těch lidé označovali konkrétní místa, kde se na kole cítí bezpečně nebo naopak nebezpečně, nebo třeba prostory, kde chybí stojany pro kola. Pocitové mapy jsme na základě anketního sběru dat tvořili už dříve, ale vždy jsme museli „nakupovat“ řešení šité na míru. Díky nově vyvinutému nástroji ale můžeme data sami jednoduše sbírat a pocitové mapy díky nim snadno vytvářet. To bychom s běžně dostupnými anketními nástroji, které možná znáte (google forms, microsoft forms, Doodle atd.), nemohli.
Zpátky ale k cykloanketě a jejím výsledkům: celkem se jí zúčastnilo 3 114 respondentů a respondentek. To je velmi hezký výsledek, který poukazuje na palčivost a aktuálnost daného tématu. Mezi respondenty převažovali muži (71 %), většina byla mladší 45 let a největší podíl byl ve věkové skupině 30 až 44 let (50 %). Sedm z deseti odpovídajících mělo vysokoškolské vzdělání.
Zjištění se do značené míry shodovala s našimi hypotézami. Respondenti a respondentky by ocenili například lepší návaznost cyklotras, bezpečné podjezdy pod hlavními komunikacemi a zvýšení počtu bezpečných cyklopruhů a cyklotras, ideálně oddělených od automobilové dopravy. Problémová místa zahrnují zejména ulice s frekventovaným provozem, špatným povrchem a podélně parkujícími auty. Hlavními bariérami byla nedostatečná cykloinfrastruktura, hustý provoz a nevhodně parkující auta, překvapivě fyzická náročnost terénu byla naopak vnímána jako nevýznamná. Z výsledků vznikla detailní „story mapa“.
Pocitová mapa – kde se v Brně cítí lidé na kole ohroženi?
Jak budou výsledky využity a proč jsme se vlastně ptali? Stojíme na prahu tvorby nové městské cyklostrategie. Ta bude obsahovat detailní návrh, jak v Brně vytvořit bezpečnější a příjemnější prostředí pro pohyb na kole, a proto je zásadní zapojit obyvatele města do její tvorby – třeba právě prostřednictvím ankety. Cenné jsou pro nás zkušenosti těch, kdo se tu na kole pohybují, ale i důvody těch, kdo to nedělají. Třeba bude možné tyto překážky eliminovat a v budoucnu motivovat co nejširší spektrum obyvatel Brna k tomu, aby se pro ně kolo stalo volitelným dopravním prostředkem.
Zatímco cykloanketa byla otevřená všem bez ohledu na místní příslušnost, některé ankety je vhodné omezit čistě na občany a občanky Brna. Identifikace je možná díky propojení anketní platformy s portálem městských služeb Brno iD. Tuto možnost jsme využili například v anketě, kde lidé vybírali hodnotitele žádostí o dotace v kultuře. Přece jen se jedná o přerozdělování prostředků z městského rozpočtu, a je tedy na místě o tom nechat rozhodovat pouze lidi s trvalým pobytem v Brně.
V městských anketách lze hlasovat i o dostupnosti veřejných pítek
I v těchto dnech se můžou lidé zapojit do ankety, po horkém létě nanejvýš aktuální. Každý z nás někdy zažil, že byl ve městě a došla mu voda nebo si ji zapomněl vzít. Většinou si ji může někam skočit koupit, ale kdo byl třeba v Římě, Vídni nebo Paříži, ví, jak pohodlné je si v pítku na každém rohu láhev dopustit.
Taky Brno svou síť veřejně dostupných pítek s pitnou vodou postupně rozšiřuje (najdete je na mapě Pítka v Brně). Další místa budou zohledňovat i výsledky „pítkové ankety“, jejíž sběr trvá do konce září na webu ankety.damenavas.cz. Hlavní otázka je, kde byste uvítali volně přístupné zdroje pitné vody. Zapojit se se svým tipem na vhodné umístění může úplně každý. Anketa má samozřejmě i několik dalších otázek, které se týkají pitného režimu a zkušeností s využíváním pítek. Věříme, že téma ankety zaujme a osloví co nejširší spektrum obyvatelstva i návštěvnictva města Brna.
