Článek
Lékařství, archeologie, kriminalistika nebo letecký průmysl. To je pouze příklad oborů, které se dnes už v podstatě neobejdou bez elektronových mikroskopů. Díky těmto přístrojům můžeme vidět věci, které pouhým lidským okem nespatříme. Ať už jde o drobné předměty, nebo miniaturní živočichy. Vše z toho přiblíží až milionkrát.
Pozorovat mikrosvět lze i díky rozvoji brněnské elektronové mikroskopie. Právě v jihomoravské metropoli se vyrobí přibližně třetina celosvětové produkce elektronových mikroskopů. Ačkoliv elektronové mikroskopy odhalují opravdu drobné věci, samy o sobě jsou dost velké – jeden přístroj může vážit až několik set kilogramů. A taky nějakou dobu trvá, než se všechny díly složí do jednoho celku. Někdy to zabere tři měsíce, u složitějšího modelu ale klidně i šest.
V Brně se zkonstruuje až třetina světové produkce elektronových mikroskopů
Mikroskopy z Brna míří i do NASA
Když se řekne mikroskop, většina z nás si zřejmě představí ten „klasický“, tedy optický. Elektronový mikroskop je ovšem trochu něco jiného, jak již vyplývá z názvu. Nevyužívá optické, nýbrž elektromagnetické čočky, a pozorovaným objektem neprostupují fotony, ale svazek elektronů. V každém bodě daného vzorku zaznamenávají intenzitu signálu, načež z výsledných hodnot sestaví celý, zvětšený obraz. Tak trochu jde o podobný princip jako v případě televizního obrazu – celek je složen z jednotlivých menších bodů.
Díky elektronovým mikroskopům tak mohou vědci zkoumat nebezpečné viry, jakými jsou třeba HIV nebo koronavirus. Pomocí nich se taky vyrábí stále menší a dokonalejší čipy do elektroniky včetně mobilních telefonů. A své využití mají i v neurobiologii, vědě pozorující chování mozku. Brněnské vynálezy jsou tedy důležitými pomocníky. Není divu, že po nich sahají i v NASA nebo na Harvardově univerzitě.
Elektronová mikroskopie má uplatnění v mnoha oborech
Tradice trvá přes 70 let
Historie brněnské elektronové mikroskopie odstartovala v roce 1947, kdy se do Československa v rámci poválečné pomoci dostaly první dva kusy elektronových mikroskopů. Pomocí nich se na půdě tehdejší Vysoké školy technické v Brně – dnešního Vysokého učení technického v Brně – začalo experimentovat s elektronovými čočkami. Pokusy týmu profesora Aleše Bláhy vedly v roce 1951 k sestrojení prvního československého komerčně dostupného mikroskopu.
Tím se pomalu začala rozjíždět výroba a další zdokonalování těchto přístrojů. Velkého úspěchu dosáhli brněnští vědci v roce 1958 na světové výstavě Expo v Bruselu, kde jejich model získal zlatou medaili. Mikroskopy se konstruovaly především ve státním podniku Tesla Brno, který svůj produkt vyvážel do 20 zemí světa. Pod vedením Armina Delonga vznikl taky Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky, na jehož půdě se obor dál rozvíjel.
Společenské změny po roce 1989 často znamenaly definitivní konec pro podniky, které v dřívějším socialistickém plánování již delší dobu chřadly. Elektronové mikroskopii se však naštěstí tento scénář vyhnul. Samotnou Teslu sice žádná zářivá budoucnost nečekala, její zaměstnanci se ale postavili na vlastní nohy a založili společnosti Tescan a Delong Instruments, které elektronové mikroskopy úspěšně produkují dodnes. Třetím významným hráčem, jenž na jihu Moravy působí, je americká firma Thermo Fisher Scientific. Výzkum v oboru dál probíhá na půdě Akademie věd i brněnských univerzit a výzkumných center.
Obří nanostrukturu zájemci uvidí na letošních Dnech elektronové mikroskopie
Letos veřejnost uvidí svět roztočů
Mikrosvět prostřednictvím elektronových mikroskopů může již několik let probádat taky široká veřejnost. A to na brněnských Dnech elektronové mikroskopie. Ty letošní probíhají od 18. do 24. března hned na několika místech. Obchodní centrum Galerie Vaňkovka nabídne pozoruhodné snímky a zvětšený model roztoče, v parku na Moravském náměstí zase lidé naleznou obří nafukovací nanostrukturu s výstavou fotografa Stefana Dillera. Celý program akce je dostupný na webu dembrno.cz.
Každý rok se Dny elektronové mikroskopie zabývají jedním větším tématem. Letos padla volba na „padouchy mikrosvěta“ reprezentované roztoči – drobnými živočichy, kteří se vyskytují mimo jiné i v matracích a na lidském těle, kde jich žijí miliony. Nepřenáší nemoci, i tak ale umí škodit. Jejich kousnutí vyvolává svědění a někdy i alergické reakce. Pořád jsou ale součástí světa kolem nás a jen tak z něj nezmizí. A pozorovat jejich životní cyklus elektronovým mikroskopem může být opravdu vzrušující.
Dny elektronové mikroskopie pořádá Hvězdárna a planetárium Brno s podporou města Brna i Jihomoravského kraje. Na programu akce se podílí místní výrobci elektronových mikroskopů, univerzity a jejich vědecko-výzkumná centra, výzkumné ústavy Akademie věd a další vědecko-popularizační instituce.
