Moderní, a především pro cestující: takové bude brněnské nádraží

Už sto let se v Brně debatuje o podobě a poloze hlavního vlakového nádraží. Proběhlo několik architektonických soutěží a taky dvě občanská referenda (obě ovšem neplatná z důvodu nízkého počtu hlasujících), stejně tak se téma opakovaně objevuje v médiích. Ne všem je totiž po chuti, že by se železnice měla přesunout dál od historického jádra města. Neustále probíhající diskuse ale přece jen přinesly výsledky a nyní konečně víme, jak bude nádraží vypadat a kde se bude nacházet.

Zásadní průlom nastal v roce 2018, kdy Ministerstvo dopravy spolu s městem Brnem a Jihomoravským krajem rozhodlo, že nádraží bude stát u řeky Svratky. V následné architektonicko-dopravní soutěži v roce 2021 zvítězili architekti z nizozemských studií Benthem Crouwel Architects a West 8. V průběhu dalších dvou let vypracovali vítězové soutěže ve spolupráci s českým ateliérem A8000 pro Správu železnic a město Brno studii, která dává modernímu dopravnímu uzlu konkrétní obrysy. Se stavbou by se mělo začít v roce 2028, za dalších šest let přivítá nádraží první cestující.

Nový dopravní uzel na levém břehu Svratky neposlouží jen vlakové dopravě. Svá stanoviště tu budou mít i autobusy, a to hned vedle vlakových perónů. Vybuduje se zde též terminál pro tramvaje. Netřeba ale mít obavy z dopravního chaosu, vše bude logicky uspořádáno. Mezi jednotlivými nástupišti se cestující budou pohybovat bezpečně a zároveň tak, aby na nádraží snadno našli, co potřebují, a aby to nikam neměli zbytečně daleko. Celý prostor totiž v prvé řadě poslouží jim.

Dostatek místa a dobrou orientaci zajistí vyvýšení nástupiště. Peróny se tak budou vyskytovat o úroveň nad nádražním náměstím, vstupní halou a průchozí pasáží s obchody a veškerou potřebnou vybaveností. V současném návrhu si pak nelze nevšimnout důrazu na přirozené denní světlo. To bude pronikat jak do haly, tak i na nástupiště schované pod prosklenou střechou.

Ačkoliv bude nové nádraží na jiném místě než to současné, některé detaily se zachovají. Například pohled na ikonický Petrov, který uvidí každý vystupující pasažér. Cihlové nosníky vstupní haly zase připomenou Malou Ameriku, známou stavbu, která dřív sloužila jako vlakové skladiště. Stejně tak je ovšem žádoucí zakomponovat moderní technologie, především ty s ohledem na životní prostředí. Scházet tedy nebudou zelené plochy a střechy s fotovoltaickými panely nebo systémy zadržující srážkovou vodu.

Moderní nádraží se stane středobodem celého rozvíjejícího se území jižně od centra Brna. Lokalita Trnitá v současnosti obsahuje mnoho zanedbaných ploch, to se ovšem v následujících letech změní. Vedle dopravního uzlu se dominantou oblasti stane bulvár spojující nádraží s centrem města. Okolní budovy poskytnou domov, práci i zábavu až 15 tisícům lidí.

Stejně jako nádraží se i celá nová čtvrť přizpůsobí změnám klimatu. Obklopí ji množství zeleně, a to například v parku, který vznikne na březích Svratky. Někdejší železniční viadukt nabídne nové spojení s historickým centrem. Na své si přijdou pěší i cyklisté – automobilová doprava by je rušit neměla, a pokud ano, tak zcela minimálně. Projekt nové čtvrti je sice úzce propojen s návrhem nádraží, rozvoj obojího ovšem může probíhat odděleně v etapách.

S podobou celého území se může seznámit též veřejnost. Až do 12. ledna 2024 probíhá výstava v Urban centru na brněnské Staré radnici, jejímž hlavním lákadlem je velký 3D model nádraží a přilehlých budov. Další cenné informace se návštěvníci dozví nejen z informačních panelů, ale taky během komentovaných prohlídek, na nichž pohovoří architekti z Brněnských komunikací, kteří projekt koordinují. Harmonogram prohlídek je k nalezení na webu urbancentrum.brno.cz.

Projekty hlavního vlakového nádraží i nové čtvrti Trnitá spadají do hlavního rozvojového dokumentu města – Strategie #brno2050. Rozvoj území se dotýká hned několika témat, která strategie řeší – dopravy, architektonické tváře města, dostupného bydlení nebo životního prostředí. Navíc na něj navazuje širší projekt Železničního uzlu Brno, který spočívá v modernizaci tratí i dalších přestupních terminálů ve městě.

Je zřejmé, že Brno čeká žádoucí, ale také náročná změna. Za architekty z Benthem Crouwel Architects nicméně hovoří zkušenosti z výstavby nádraží v Amsterdamu, Rotterdamu nebo Haagu, jejich kolegové ze studia West 8 zase vkusně proměnili veřejné prostranství v Madridu. Doufáme, že podobně úspěšní budou taky na jihu Moravy.