Článek
Když Gregor Johann Mendel před více než 150 lety zkoumal při pozorování hrachu setého dědičnost, zřejmě netušil, že sám poslouží jako vzor dalším vědcům z oboru přírodních věd. Přesně to se ovšem stalo. A takové Brno, kde Mendel působil, se k jeho odkazu hlásí dodnes.
Potvrzuje to taky platforma Life Sciences 4.0, která dává dohromady univerzitní výzkumná centra a firmy podnikající v oblasti tzv. „živých věd“ – což jsou obecně obory, jež se zabývají životem rostlin, mikroorganismů, zvířat i lidí. Life Sciences 4.0 usiluje o zvýšení konkurenceschopnosti lokálních firem, zejména výrobců zdravotnických prostředků, a taky o zatraktivnění výzkumného prostředí.
Dosud se zapojilo více než 20 subjektů
Jako inspirace pro jiné firmy může sloužit úspěch brněnského startupu Lightly Technologies, jenž je taktéž součástí Life Sciences 4.0. Startup ve spolupráci s akademiky a vědci vyvinul tzv. „Catcher“ – zařízení odhalující padělaná léčiva, což je problém, s nímž se výrobci léků setkávají čím dál častěji. Za svůj patent získala společnost evropské ocenění.
Startup Lightly Technologies je jedním z více než 20 členů brněnské platformy. Dále mezi ně patří třeba společnost Oncomed, která vyrábí léky pro onkologické pacienty, technologický gigant Siemens nebo firma GeneProof zaměřená na diagnostiku infekčních a genetických onemocnění.
Mezi členy platformy patří společnost Lightly Technologies, úspěšný startup z Brna
Kvalitní výzkum umožní moderní prostory
Platforma Life Sciences 4.0 se podílí například na podobě MUNI BioPharma Hubu – projektu, který se rozvíjí v kampusu Masarykovy univerzity. Kampus se rozroste o zcela novou budovu určenou především pro studenty a zaměstnance farmaceutické fakulty. Moderní prostory BioPharma Hubu umožní vytvoření nových studijních programů například v oblasti vývoje léků. Studenti farmaceutické fakulty se navíc přiblíží příbuzným oborům z lékařské či přírodovědecké fakulty, alespoň tedy z geografického hlediska. Dosud k nim mají poměrně daleko, neboť jejich fakulta sídlí mimo univerzitní kampus, což ztěžuje možnou a přínosnou spolupráci.
Na MUNI BioPharma Hubu se pilně pracuje. V letošním roce se začne stavět a podle plánů by se zde první výzkumníci měli usadit v roce 2026. BioPharma Hub nicméně není jedinou výzvou pro Life Sciences 4.0. V průběhu tohoto roku uspořádají zástupci platformy vědeckou konferenci a několik setkání zřízených pracovních skupin, chystají taky vydávání newsletteru. A dokonce se připravuje natáčení popularizačního podcastu, jenž hodlá oblast živých věd ještě víc zatraktivnit.
Zástupci Life Sciences 4.0 se podílí taky na projektu MUNI BioPharma Hubu
Platforma reaguje na covid, hodlá řešit i klimatickou změnu
V jednotě je zkrátka síla. Pod hlavičkou Life Sciences 4.0 mají brněnští podnikatelé a výzkumníci větší šanci dosáhnout výše stanovených cílů. Místní vysoké školy sice již dnes drží výzkumné prostředí na vysoké úrovni, nicméně počet jednotlivých společností angažujících se v živých vědách není až tak vysoký, k tomu lze jejich spolupráci stále posouvat. Partnerství na úrovni platformy zároveň ulehčuje výměnu informací, které aktéři využívají ve svém bádání. Provázanost jednotlivých subjektů se hodí i pro případ obrany proti krizím, jakou byla například pandemie covidu-19. Nyní už budou vědci na podobné situace lépe připraveni.
Témat, kterými se členové platformy zabývají, je poměrně dost. Jde o digitalizaci zdravotnictví a farmaceutického průmyslu, rozvoj telemedicíny, tedy přenosu lékařských informací, či možnosti využití umělé technologie v živých vědách. Life Sciences 4.0 chce taky pomáhat studentům, aby byli lépe připraveni na práci ve firmách, například díky tomu, že budou moct nahlédnout přímo do chodu konkrétní společnosti. A mezi tématy nechybí ani problematika klimatické změny a ochrany životního prostředí.
Činnost platformy je v souladu se strategickým rozvojem
Life Sciences 4.0 funguje již několik let. V roce 2022 získala platforma i díky finanční podpoře z rozpočtu města Brna podobu spolku. Ten zaštiťuje Regionální hospodářská komora Brno – organizace spadající pod Hospodářskou komoru ČR podporující malé a střední podniky. Spolu s brněnskou RHK a městem rozvíjí aktivity platformy zejména Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně.
Na aktivity spolku v roce 2024 získala RHK Brno dotaci od města ve výši téměř milion a půl korun. Cíle platformy odpovídají hodnotám stanoveným hlavním rozvojovým dokumentem města, Strategií #brno2050. Ta mimo jiné podporuje podnikání, vzdělávání a image Brna jakožto centra vědy, výzkumu a inovací. Stejně tak je platforma v souladu s Plánem zdraví města Brna 2018–2030, konkrétně s opatřením podporujícím zdravotní péči a využívání telemedicíny, a taky s cíli Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje, která v regionu usiluje o ekonomický rozvoj a zavádění inovací.
Další informace hledejte přímo na stránkách platformy.
