Článek
Dvakrát denně třicet minut se může každý uživatel či uživatelka svézt na sdíleném kole zdarma. Náklady za něj poskytovateli uhradí město Brno. „Takto rozsáhlou podporu žádné jiné město v České republice nenabídlo,“ podotýká Petr Gelnar z Magistrátu města Brna, který má oblast cyklomobility na starosti. „Cílem je podpořit větší využití sdílených kol a motivovat lidi k tomu, aby si tento způsob dopravy vyzkoušeli bez jakýchkoli investic. K využití tohoto benefitu nemusí dělat nic speciálního, kolo si půjčí s příslušnou aplikací, jízda zdarma se jim načte automaticky,“ dodává.
O tom, že se daná nabídka trefila do poptávky Brňanů, svědčí čísla za sezóny 2022 a 2023. V každé z nich přesáhl počet výpůjček hranici 100 000, v loňském roce atakoval 150 000. Službu si po oba roky nově vyzkoušelo zhruba 9 tisíc nových uživatelů. Náklady jsou přitom v kontextu rozpočtu města takřka zanedbatelné – každoročně je na podporu bikesharingu vyhrazeno zhruba 2,5 milionu korun. Město je neplatí paušálně, ale oběma zapojeným společnostem působícím v Brně hradí opravdu uskutečněné jízdy.
V rámci smlouvy také získalo přístup k veškerým anonymizovaným záznamům o jízdách. Na základě těchto dat letos vznikla i storymapa, ve které jsou analyzovány různé faktory od délky jízdy (v čase i v kilometrech) po využití jednotlivých stanic. „Data nám například potvrdila, že zvolená délka dotované jízdy, tedy 30 minut, byla správná. Průměrná jízda totiž trvá 16 minut, takže nedostáváme uživatele pod zbytečný tlak, že by jim kvůli minutě nebo dvěma hrozila platba navíc,“ vysvětluje Gelnar.
Nejčastěji si lidé kola půjčují ve středu a v pátek, o víkendu počty klesají
Z grafu výpůjček dle denní doby jsou patrné dvě špičky, ranní a odpolední. Odpoledne se lidé vracejí z práce nebo cestují za volnočasovými aktivitami
Každá mince má dvě strany
Kromě nadšení vyvolávají sdílené prostředky i opačné emoce. Nárůst sdílených prostředků v ulicích Brna byl před pár lety skokový, na trh vstoupilo několik firem takřka zároveň. To s sebou neslo ovšem i stížnosti řady lidí jednak na chování uživatelů tehdy ještě ne úplně obvyklých a zavedených dopravních prostředků na komunikacích, jednak na bezohledné odkládání převážně koloběžek doslova kdekoli: uprostřed chodníku, u ústí přechodu apod.
Město na základě toho vstoupilo do dialogu s poskytovateli sharingových služeb a už v roce 2019 společně uzavřely Memorandum o porozumění v rozvoji cyklistické dopravy. Nezůstalo jen u papírových deklarací a po celém Brně začala vznikat stojanová i odkládací místa (viz srovnání let 2019 a 2023 níže), která jako jediná slouží k výpůjčkám i jejich ukončení. Pokud podle GPS uživatel nechá elektrokoloběžku jinde, výpůjčka v aplikaci nepůjde ukončit a spolu s dalšími minutami budou naskakovat i náklady; u sdílených kol za to dostane pokutu. Zároveň jsou poskytovatelé podle tržního řádu z loňského roku oprávněni výpůjčky nabízet jen na vyhrazených místech – v opačném případě jim hrozí finanční postih. Lokality, kde přesto stojany ještě chybí, můžou lidé jednoduše nahlásit přes webovou aplikaci.
Porovnání sítě městských stojanů mezi lety 2019 a 2023
To ovšem není jediná možnost, jak se vyjádřit k brněnské cykloinfrastruktuře. Právě včera se uzavřela velká anketa, která za dva měsíce oslovila přes 3 tisíce lidí. „Chtěli jsme zapojit nejen ty, kteří na kole po Brně aktivně jezdí, ale i ty, kdo naopak ne. Jejich důvody můžou být pro budoucí rozvoj brněnské cykloinfrastruktury velmi důležité,“ vysvětlil Petr Gelnar. Anketa se dotazovala na frekvenci jízd, jejich účel, ale obsahovala i pocitové mapy týkající se bezpečnosti. Její výsledky budou prezentovány v červnu a budou sloužit jako jeden z podkladů pro vznik městské cyklostrategie.
