Rozvíjí sebe i Brno. Studenti se zapojují do řešení městských otázek

Brno se rozvíjí nejen s ohledem na několik příštích let. Myslí i na dobu, kterou si dnes ještě těžko umíme představit. Na dobu, kdy dnešní studující budou pracujícími, rodiči či prarodiči a budou řešit slasti a strasti s těmito rolemi spojené.

Proto je žádoucí, aby mladí lidé již dnes znali potřeby města. A aby se sami snažili o jeho další rozvoj. Takovou příležitost poskytuje meziuniverzitní soutěž MUNISS, do níž se každoročně zapojují studenti a studentky ze tří brněnských univerzit – Masarykovy, Mendelovy a Vysokého učení technického. V průběhu soutěže se zabývají tématem, které Brno zrovna pálí. Na oplátku získají praktickou zkušenost, možnost uplatnit své znalosti a taky lepší povědomí o městě, v němž mohou v budoucnu dál žít (a vítězný tým i finanční odměnu).

Letos se pozornost MUNISS soustředila na to, jak rozvinout území městské společnosti Technologický park Brno. Areál, ve kterém sídlí řada inovativních firem a výzkumných center, využívá město jako tzv. městskou laboratoř, v níž testuje – a případně ve spolupráci s vedením parku i zavádí – chytrá řešení. Tohoto úkolu se tentokrát zhostili studenti a studentky. Zhodnotili stávající využití chytrých technologií, načež navrhli nové a inovativní postupy.

Soutěžící byli rozděleni do tří týmů, tak aby výsledná sestava zahrnovala lidi studující rozličné obory. Právě tato oborová rozmanitost pravidelně umožňuje kvalitní výstupy. Během půl roku pak jednotlivé týmy pracovaly na svých návrzích. Členové a členky se scházeli jak mezi sebou, tak i s lidmi zastupujícími město, Technologický park, jednotlivé univerzity nebo odbornou sféru, s nimiž mohli vše konzultovat. V mezičase vyrazili také na tradiční exkurzi do Vídně, kde se nechali inspirovat tamním zaváděním chytrých řešení.

Ve svých pracích se studenti a studenty zaměřili na jeden či více ze čtyř zadaných okruhů: cirkulární ekonomika, efektivní využívání energie v areálu, kvalita prostředí ve společných prostorách budov a kvalita prostředí v exteriérech. Za nejlepší projekt zvolila odborná porota ten od týmu „NEXT LABel“, který se blíže zaměřil na problematiku cirkulární ekonomiky. Tým ve své práci navrhuje zadržování vody prostřednictvím zelených tramvajových pásů nebo využívání solární energie z cirkulární kavárny. U vítězného projektu ocenila porota také umístění zeleně na střechu tramvajové zastávky či návrh nového vstupu do areálu včetně trvalkového záhonu, který vzdoruje suchu a slunečním paprskům.

Vítězný tým, který tvořili studenti a studentky ekonomiky, architektury, životního prostředí či mezinárodních studií, si odnesl finanční odměnu od města Brna ve výši 65 tisíc korun. Odborné porotě se na vítězném projektu líbilo nejen zpracování konceptu cirkulární ekonomiky, ale také ucelenost a strukturovanost práce, kvalitní analýza, provedené dotazníkové šetření a množství promyšlených realizovatelných nápadů.

A co se nyní s vítězným návrhem stane? Město ani Technologický park sice nejsou zavázány se jím řídit, nicméně proč by měla vynikající práce skončit někde v šuplíku? „Chytrá řešení exteriérů spojená s využitím cirkulární ekonomiky přinesla inovativní návrhy, kterými se bude společnost v následujících měsících zabývat a mnohé z nich plánuje realizovat,“ uvedla marketingová ředitelka Technologického parku Brno a jedna ze členek poroty Jitka Sládková.

Soutěž MUNISS pořádá brněnský magistrát ve spolupráci s místními univerzitami již od roku 2011, organizačně ji pak zajišťuje Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity. MUNISS pravidelně startuje během podzimního semestru, na jaře pak dochází k vyhodnocení výstupů. Zpravidla mezi sebou soutěží tři meziuniverzitní a mezioborové týmy, které mají pět až sedm členů.

Uplynulých dvanáct ročníků Brnu přineslo řadu inspirativních nápadů na řešení aktuálních otázek, zejména s ohledem na oblast „Smart City“. V minulosti studenti vymýšleli například to, jak dočasně využít lokalitu Špitálka, která se v budoucnu promění na chytrou čtvrť. Pomáhali také s hledáním nové funkce dříve zemědělské plochy za Zetorem, s revitalizací brněnských brownfieldů nebo zahušťováním města v nevyužitých prostorech, například prolukách či vnitroblocích.

Zapojení studujících nemusí nutně končit tím, že městu odevzdají své návrhy a vyslechnou si vyhlášení výsledků. Může na to navázat i další spolupráce. To se stalo například při řešení lokality Špitálka. Po skončení MUNISS uspořádala část soutěžících výstavu v ulicích města, pomocí níž s budoucností areálu seznámili také širokou veřejnost. Uvidíme tedy, jaký osud čekají navržené inovace v Technologickém parku Brno.

V průběhu prázdnin budou zástupci města vybírat soutěžní téma pro další ročník. Registrace studentů bude spuštěna na webu soutěže na konci září.