Článek
Ani před sto lety, ani dnes nejde u vánočního stromu na náměstí Svobody jen o parádu. Má především symbolický význam jako strážce sbírky, která pod ním probíhá. Ale pojďme si tento příběh vypovědět od začátku.
V hlavní roli Bílovice, Těsnohlídek a Liduška
Zatímco v jeho knize najde myslivec v lese liščí mládě, ve skutečném životě, ještě rok před vydáním Lišky Bystroušky, Rudolf Těsnohlídek nalezl v lese ke svému překvapení dítě. Ani ne dvouletou holčičku Lidušku tam její matka odložila kvůli své tíživé sociální situaci. Dívenku se podařilo zachránit a později pro ni najít i náhradní rodinu. Pro Těsnohlídka to v téhle chvíli ale neskončilo. Inspirován dánskou Kodaní, kde od roku 1914 vztyčovali vánoční strom a pod ním vybírali peníze na dobročinné účely, se zasadil o zrod tradice, která letos dospěla ke stému výročí. Na náměstí Svobody se 13. prosince 1924 poprvé rozsvítil vánoční strom republiky. Sbírka s ním spjatá vynesla prostředky na založení dětského domova. S jeho pojmenováním se kruh uzavírá: nese jméno dánské královny Dagmar, dcery českého krále Přemysla Otakara I.
Zpět ale k vánočnímu stromu republiky. Po vzoru svého jména se opravdu jeho myšlenka začala šířit po celé republice a vánoční stromky, do té doby vyhrazené pro soukromější rodinné nebo třeba školní vánoční oslavy, se začaly objevovat na náměstích častěji. Hned v následujícím roce už například svítil vánoční strom s kasičkou na Horním náměstí v Olomouci.
V Brně tradice přetrvala celé století. Dodnes se na náměstí Svobody vozí strom z Bílovic, kde je jeho vypravení vždy doprovázeno vystoupením místních dětí. Při zvláštních příležitostech se využívá i návrat ke starobylé logistice a strom do Brna veze koňské spřežení. Přetrval samozřejmě i základní charitativní účel. Nezaměnitelná kasička pod stromem shromažďuje peníze, které po Vánocích putují k Českému červenému kříži.
Při letošním stém výročí vezli stromek do Brna opět koně, jako za starých časů
Vánoce a udržitelnost. Jde to dohromady?
Jubilejní sté rozsvěcení vánočního stromu republiky, podpořené i titulem Evropské hlavní město Vánoc, kterým se Brno tento rok pyšní, se odehrálo minulý pátek. A nebylo jediné. O hodinu později následovaly stromy na Zelném trhu a na Moravském náměstí. V dalších dnech budou přibývat – vánoční strom bývá na nádvoří Nové radnice, u Mahenova divadla, na Špilberku a samozřejmě na řadě míst mimo historické centrum města. K tomu si přidejme slavnostní světelnou výzdobu nejen na čtyřech centrálních náměstích, kde probíhají trhy, ale také v okolních ulicích. Kde je v téhle situaci místo pro udržitelnost?
Světelná výzdoba v centru, o kterou se starají Technické sítě Brno, v posledních letech postupně kompletně přešla na úspornější LED variantu. Kolik se díky tomu ušetří, se nedá přesně vyčíslit, ale analogicky u veřejného osvětlení platí, že ve srovnání se starými svítidly jsou LEDky až o polovinu účinnější. Do tohoto moderního LED režimu spadá i osvětlení vánočního stromu republiky. „Celkem bude strom zdobit 26 tisíc světýlek umístěných na 3,2 kilometru světelných řetězů a 115 různých světelných ozdob plus světelná špice na vršku stromu. Přesto všechno bude celková spotřeba elektrické energie nutná pro celodenní nasvícení stromu pouhých 220 korun,“ řekl ekonomický ředitel Technických sítí Brno Miroslav Sečkář.
Úspornost se na výzdobě stromu projevila ještě v jiné oblasti. Firma Blachere Illumination, která byla vybrána ve veřejné soutěži, používá k její výrobě ekologicky přívětivou bioprintovou technologii založenou na recyklaci starých PET lahví. Z takto vzniklého plastového granulátu pak pomocí 3D tiskáren vyrábí finální výrobky. Tento postup také produkuje 10krát méně CO2 v porovnání s klasickou výrobou hliníkových ozdob.
Rozsvícení vánočního stromu republiky je každoročně událostí, kterou si nenechají ujít tisíce lidí
Městské části Brno-střed, která organizuje adventní trhy na Zelném trhu a Moravském náměstí, se podařilo zmírnit i jeden z nejproblematičtějších aspektů: vánoční strom pochází v posledních letech vždy od soukromých dárců, kteří se jehličnan chystají z různých důvodů tak jako tak skácet. Krásné vzrostlé stromy tak dostanou ještě jednu šanci, jak ozdobit veřejný prostor.
Kelímky jako příležitost pro dobročinnost
Když chcete produkovat méně odpadu, zavedete vratné obaly. Když chcete, aby s nimi lidé měli co nejméně starostí, zavedete je plošně. Aby bylo jedno, u jakého stánku na jakém náměstí si člověk co koupil, a mohl zkrátka kelímky vracet tam, kde dopil poslední lok. Člověk by si řekl, že je to jednoduchá logika, ale když k tomu Brno před zhruba 10 lety přistupovalo, bylo první v republice.
Dnešní systém je obohacený o možnost zálohu z kelímku darovat jedné z neziskových organizací zapojené do iniciativy Daruj kelímek. Jen za první týden trhů takto návštěvnictvo adventních trhů přispělo na jejich záslužnou činnost více než 200 tisíci korunami.
Kelímek lze vrátit u kteréhokoli stánku s horkými nápoji, u speciálních „vracecích“ míst i u stanoviště Daruj kelímek
Neziskové organizace mají také prostor prezentovat se přímo na trzích. Vyhrazeny jsou jim stánky na Moravském náměstí, které užívají zdarma. Do konce adventu se jich tu vystřídá na pět desítek.
Ekologicky šetrnější může být koneckonců i pořizování dárků. Na podporu místních tvůrců a tvůrkyň vznikla mapa Navrženo v Brně, zajít se dá do několika RE-USE center, kde věci čekají na svou druhou šanci a kde navíc nákupem lidé podpoří péči o zeleň ve městě.
