Článek
Pokud někdo pobírá dávku v nezaměstnanosti z pracovního úřadu, nedosáhne na hmotnou nouzi. Pokud dostane i příspěvek na bydlení, je to proto, že dávka z PÚ nepokryje životní náklady plus náklady na bydlení. To, že spolu bydlí lidé načerno, schválně se rozvedou, nebo vůbec nevezmou, každý má bydliště jinde a tam pobírá dávku na bydlení je běžná praxe. Druhý byt navíc třeba pronajímají. To se děje zejména v Praze. Příspěvek na bydlení by měl být zrušen, protože každý pronajímatel navíc může napsat nájemci za provizi vyšší nájemné a je to. To je běžná praxe, kterou využívají i politici skupující byty v severních Čechách a vysávající sofistikovaně sociální systém. Ale ohledně toho, že lidé míří na pracák.
Doba covidu mnoho lidí zpomalila. Najednou zjistili, že tolik nepotřebují a když se uskromní, nemusí třeba vůbec pracovat. Je to zločin? Co myslíte, je nezbytně nutné udřít se k smrti, pracovat a rovnou ulehnout do rakve? 5 týdnů dovolené jako benefit? Honit se a pak vyslechnout verdikt, že se odchod do důchodu odsouvá? A že zpomaluje ekonomika, protože se málo otáčíme, jak řekla MPA?
Dnešní šedesátníci měli dohodu se státem. Ta zněla: Pracuj celý život, (většina makala od 18let), plať a od šedesáti let budu platit já tobě. Nebude mě zajímat, kolik let to pak bude trvat… Většinou lidé po 42 letech práce jsou cca 15 let v důchodu. Jak může nyní stát tuto dohodu změnit lidem, kteří 42 let pracovali a platili a nyní se místo volejbalu na pláži ve Španělsku chystají zase do práce? Je nezbytně nutné, abychom trávili důchod už jen čekáním na smrt na LDN? To je ta svoboda? Vyšší doba dožití neznamená vyšší dobu stoprocentního zdraví a vitality…
Divíte se lidem, kteří procitli a již nechtějí tahat, když nevidí na konec maratonu? K čemu peníze, když nemáme čas je prožít? Napište nám to do komentářů.
