Článek
Nečekaný telefonát ze školy
Kosmetiku jsem si vždycky pečlivě schovávala. Ne proto, že by byla extrémně drahá, ale protože jsem ji měla ráda a věděla jsem, že mi vydrží dlouho. Poslední týdny jsem si ale začala všímat, že mi některé věci mizí. Tu rtěnka, tu řasenka, jindy zase tužka na oči. Myslela jsem si, že jsem je někde založila, nebo že jsem je už dávno spotřebovala a zapomněla na to.
Jenže pak mi jednoho dopoledne zazvonil telefon. Volala třídní učitelka mé dcery. Její první slova mě úplně zamrazila: „Musím vám říct, co se dnes stalo. Vaše dcera přinesla do školy kosmetiku a nabízela ji spolužákům za peníze.“ Nevěřila jsem vlastním uším. Na chvíli jsem zůstala stát s mobilem v ruce a přemýšlela, jestli jsem špatně slyšela. Ale učitelka pokračovala, děti si to mezi sebou šeptaly, někdo to nahlásil a ona přistihla moji dceru, jak z tašky vyndává flakón s parfémem. Parfémem, který jsem před pár dny hledala marně v koupelně.
Tohle tedy ne
Odpoledne, když dcera přišla domů, jsem na nic nečekala. Položila jsem před ni svou kosmetickou taštičku a zeptala se: „Kde jsou ty věci, které sis vzala?“ Nejprve zapírala, pak se snažila tvrdit, že je půjčila kamarádce a že mi je příští týden vrátí. Když viděla, že už nemá kam uhnout, rozplakala se a přiznala.
Prý chtěla mít vlastní peníze. Spolužačky se jí chlubily, že si kupují nové věci, a ona nechtěla být pozadu. Napadlo ji, že když vezme něco ode mě, nikdo si toho nevšimne. A když to prodá, získá pár korun. V jejích očích to byla jednoduchá cesta, jak se zařadit mezi ostatní.
Zklamání a poučení
Byla jsem v šoku a zároveň smutná. Nešlo jen o to, že mi brala věci, ale že se dostala do situace, kdy jí připadalo normální udělat ze školní třídy malý bazar. Vysvětlila jsem jí, jak je to vážné, že to není jen „dětská hra“, ale že to, co udělala, je krádež a podvod. Další den jsme spolu zašli do školy, kde se dceři musela omluvit nejen učitelce, ale i spolužákům.
A pak jsme dlouho doma mluvily o tom, jak získávat peníze poctivě a že být oblíbená nikdy nestojí za ztrátu důvěry. Pro mě to byla tvrdá lekce, že i vlastní dítě je schopné udělat něco, co by mě nikdy nenapadlo. Ale zároveň šance naučit ji, že důsledky takových činů jsou vážnější než pár prodaných rtěnek.
