Článek
Dovolená o samotě
Nikdy jsme s manželem nebyli typy rodičů, kteří by dětem stáli neustále za zády. Dali jsme jim prostor, věřili jsme jim, a oni nám to vždycky tak nějak vraceli, žádné větší průšvihy, školu zvládali, byli slušní. I proto jsme neměli důvod se vyptávat, když nám dcera napsala, že si jede odpočinout na týdenní dovolenou. Prý s kamarádkou ze školy, že si to už dlouho plánovaly a že si to celé platí ze své brigády.
Nepřekvapilo nás to, chtěla si oddechnout po zkouškovém. Dokonce jsem jí i pomáhala balit, půjčila si ode mě pár věcí, nějaký opalovací krém a letní šaty. Když odjela, poslala nám druhý den fotku. Byla na ní ona, usměvavá, sedící na dece u plážového baru s koktejlem v ruce. Vypadala šťastně a odpočinutě. S manželem jsme si tu fotku ukázali několikrát, oba jsme si řekli, že jí to tam moc sluší.
Kdo ji fotí?
Jenže pak přišla ta chvíle, která nám obrátila náladu naruby. Manžel, který má pro takové detaily dobré oko, si všiml, že v odraze skleněného výkladu kousek za ní je vidět postava muže, který fotku fotil. Vyšší, sportovní postava, typické pánské kraťasy a kšiltovka. Rozhodně to nebyla kamarádka. Zastavilo se mi srdce.
Chvíli jsme mlčeli, pak jsme si spolu sedli a všechno si promysleli. Ten muž nebyl úplně neznámý. Už jsme ho jednou kdysi zahlédli, když dceru dovezl ze školy. Tehdy říkala, že je to jen spolužák. Ale nikdy jsme ho neviděli znovu až teď, na té fotce z dovolené, o které jsme ani pořádně nevěděli, kam vlastně jede. Rozhodli jsme se jí hned nepsat. Po návratu byla zamlklá, nic nevyprávěla. Nakonec jsme to nevydrželi a opatrně se jí zeptali, jestli opravdu jela s tou kamarádkou. Nejprve se smála, pak se urazila a nakonec vybuchla.
Výčitky
Vyčetla nám, že ji šmírujeme, že se chováme jako detektivové, že jí nevěříme. Přiznala, že se s původním přítelem rozešla už před měsícem, ale že nám to nechtěla říkat, protože bychom to stejně nepochopili a že s tím novým klukem je jí fajn a že má právo si to rozhodnout sama.
Jenže ten rozhovor nezůstal u vysvětlení. Přelil se do hádky, která zanechala hlubší stopy, než jsme si tehdy mysleli. Od té doby je mezi námi chladno. Občas si napíšeme, ale vyhýbá se nám, návštěvy odmítá. Jakoby pořád čekala, že ji budeme soudit.