Dcera si půjčila naše auto na koncert. Když jsme ho ráno otevřeli, čekalo nás překvapení na sedadle

Byla sobota večer, když k nám přišla dcera s prosbou v očích. „Mami, tati, prosím, můžu si půjčit auto? Jen dneska, jedeme s holkama na koncert, slibuju, že budu opatrná.“ Manžel se zatvářil přísně, ale nakonec mávl rukou. „Dobře, ale žádné divočiny a jeď pomalu,“ zdůraznil jí ještě, když už brala klíčky ze stolu.

Vrátila se někdy v noci, slyšela jsem ji potichu přicházet, když jsem se probudila na sklenici vody. Auto zaparkovala před domem, hodila klíčky na botník a hned zmizela do svého pokoje. Neřešila jsem to. Byla jsem ráda, že dorazila v pořádku.

Ráno jsme s manželem chtěli vyrazit nakoupit a tak jsem sešla dolů, nasedla do auta a hned jsem cítila, že je uvnitř nějaký jiný vzduch. Těžký, nasládlý, jakoby po parfému a alkoholu. Manžel sedl za volant, já si sedla dozadu, protože jsem ještě chtěla něco hledat v tašce a v ten moment jsem si všimla. Na zadním sedadle ležel svetr, který rozhodně nebyl dceřin. Vedle něj zmuchlaná deka a pod ní byla prázdná láhev od vína, několik kelímků a ještě pár drobků z chipsů.

„No to snad ne,“ hlesla jsem. Manžel už se otočil a podíval se na mě. „Co tam máš?“ Jen jsem mu podala svetr a ukázala na zbytek. „Tady někdo měl zřejmě party na zadním sedadle,“ řekl manžel. Chvíli jsme seděli a nevěděli, jestli se máme smát nebo se zlobit. Bylo jasné, že si z koncertu udělali i menší posezení, možná s někým, koho nám radši nechtěla představit. Na sedačce dokonce ležel i stříbrný řetízek, který rozhodně nepatřil nikomu z nás.

Když jsme se vrátili domů, zavolali jsme ji dolů. Nejprve zkoušela hrát překvapenou, ale když jsem jí podala svetr a řetízek, sklopila oči. „No, my jsme po koncertě neměli kam jít, tak jsme si ještě chvíli povídali v autě,“ přiznala tiše. „Povídali? S kým?“ zeptal se manžel. To už jen zamumlala jméno nějakého kluka.

Nakonec jsme se dohodli, že příště nám to řekne na rovinu a uklidí po sobě, než vrátí auto. A já se musela v duchu usmát. Na jednu stranu mě to pobavilo, na druhou jsem si uvědomila, že naše malá holčička už dávno není malá.