Článek
Dopis, který jsem nechtěla
Byla to obyčejná středa. Vracela jsem se domů z práce jsem zkontrolovala schránku jako vždy. Reklamy, složenka a mezi tím byla bílá obálka bez známky, bez adresy, bez jakéhokoliv označení. Otevřela jsem ji ještě na chodbě. Byl v ní jen jeden list papíru, vytištěný na tiskárně a bez podpisu. A na něm krátký vzkaz: „Váš muž není tím, za koho ho máte. Zeptejte se ho na pondělky a telefonní číslo končící 83.“
Zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo to rovnou hodit do koše. První myšlenka byla, že to je nějaký špatný vtip. Ale ten tón byl příliš konkrétní na to, aby to byla náhoda. Cestou do bytu se mi hlavou honilo všechno možné. A hlavně jsem přemýšlela nad těmi pondělky. Manžel poslední dobou každé pondělí v podvečer chodí na jednání s kolegou z práce.
To jsem nečekala
Doma jsem to nejdřív neřekla. Nevěděla jsem, jak začít. Ale jakmile přišel večer a manžel jako každé pondělí odešel na schůzku s kolegou kvůli zakázce, nemohla jsem to nechat být. Otevřela jsem jeho šuplík s dokumenty, kde měl často odložený pracovní mobil. A tam bylo to číslo, končící osmdesát trojkou, uložené pod mužským jménem.
Nevydržela jsem to. Vzala jsem svůj telefon a napsala zprávu: „Kdo jsi?“ Do minuty přišla odpověď: „A kdo jsi ty?“ V ten moment mi bylo jasné, že pravděpodobně o práci nejde. Zbytek večera jsem seděla v kuchyni a zírala na zeď. Když se vrátil, jen jsem mu podala telefon a řekla, ať mi to vysvětlí. Nezapíral. Řekl, že se jedná o jeho bývalou přítelkyni, se kterou se znovu vídá poslední tři měsíce. Začal se omlouvat a vymlouvat, že za to nemůže a podobně. A ve mě v ten moment něco umřelo.
Nový začátek
Během pár dnů jsem se odstěhovala k sestře. Řekla jsem mu, že potřebuju čas. Bylo zvláštní, že jsem necítila vztek, ale jen obrovskou únavu. A taky jsem si uvědomila, že mi ten dopis rozbil celý můj život, ale možná i otevřel oči. Kdybych ho nedostala, žila bych dál ve lži, aniž bych o tom věděla.
Je těžké věřit cizímu člověku, který ani nenapíše své jméno, ale ten list papíru mi zachránil měsíce možná i roky předstírání.Dnes už spolu nejsme. Ne kvůli dopisu. Kvůli tomu, že pravda vylezla na povrch. A i když to bolelo, jsem za ni ráda.
