Článek
Letní grilovačka
S manželem každé léto skoro pořád grilujeme. Na víkend pozveme většinou někoho z rodiny. Naposledy jsme zvali mého švagra, takže tentokrát jsme pozvali mou mámu. S mámou máme super vztah, měla mě hodně mladá, takže k sobě máme poměrně blízko. Zároveň je máma tak trošku střelená a ráda se baví. S tátem se rozvedli před pěti lety a od té doby je sama a myslím, že je spokojená.
Máma dojela o něco dřív a pomohla mi nachystat veškeré občerstvení a maso. Manžel se ujal grilování. Rozdělali jsme si víno a bylo to moc fajn. Bylo ideální počasí, příjemných 25 stupňů a slunce už zapadlo. Skoro až romantika.
Co to má znamenat?!
Postupně jsme skoro všechno snědli a u toho jsme otevřeli snad dalších 3 lahve vína. Nálada byla už dost veselá a vykládali jsme historky z dětství. Šla jsem si odskočit a vzala sebou ještě nějaké nádobí, které jsem chtěla rovnou umýt. Trochu jsem se v kuchyni zdržela, ale vracela jsem se na terasu s veselou náladou a další lahví vína. Když jsem však za oknem uviděla, co se na terase děje, upustila jsem láhev na zem a ta se celá rozbila. Má matka se tam líbala s mým manželem. Jak lahev spadla, tak se od sebe odtrhli a dělali jakoby nic. Máma mi šla hned pomáhat, ale já se na ni nemohla ani podívat. Řekla jsem jí ať jde ven, že si to uklidím sama. Potřebovala jsem se trošku rozdýchat a uklidnit. Musela jsem si promyslet, jak budu postupovat a co jim řeknu. Rozhodla jsem se, že to nehodlám ignorovat.
„Nic to nebylo…“
Došla jsem za nimi na terasu a oba asi tušili, že něco není v pořádku. Okamžitě jsem je s tím konfrontovala. Jejich reakce mě urazila. Tvrdili, že se nic nestalo a že si jen dávali pusu, protože máma měla přece před 14 dny svátek a můj manžel jí nestihl popřát. Já ale věděla moc dobře, že nešlo a jen tak nějakou letmou pusu k svátku. Bohužel jsem to celé viděla až moc dobře. Pustila jsem se do nich, ale oba ze mě udělali svým způsobem blbce. Říkali, že jsem toho moc vypila a měla bych si jít lehnout. Myslela jsem si, že se mi to snad všechno je zdá. Bohužel nezdálo. Řekla jsem mámě, že by bylo nejlepší, kdyby odjela domů. Vzala si taxíka a skutečně odjela. S manželem jsme se celou noc hádali a nakonec jsme spali odděleně.
Teď nevím, co si počít. Nevěřím jim, ale zároveň o ně nechci přijít. Jsem zoufalá.
