Hlavní obsah

Kurýr mi dovezl studené jídlo. Tvrdil, že to není problém, ale jedna moje věta ho úplně odzbrojila

Foto: ArtPhoto_studio/freepik.com

Byla to objednávka obyčejné večeře. Místo toho z ní vznikla situace, na kterou budu ještě dlouho vzpomínat. Ne kvůli jídlu, ale kvůli tomu, jak málo někdy stačí, aby se změnil tón celého rozhovoru.

Článek

Večer, kdy jsem se těšila na klid

Byl to jeden z těch dnů, kdy jsem byla unavená a neměla sílu vařit. Těšila jsem se, že si sednu, dám si teplé jídlo a na chvíli vypnu. Objednala jsem si jídlo z podniku, odkud beru pravidelně. Nikdy nebyl problém. Čas doručení byl rozumný a cena normální.

Kurýr dorazil o něco později, než bylo uvedeno v aplikaci. Neřešila jsem to. Stát se může cokoliv. Převzala jsem tašku, poděkovala a zavřela dveře. Hned v chodbě mi ale došlo, že něco není v pořádku. Krabička byla studená. Ne vlažná, ale opravdu studená.

První reakce a studené jídlo na stole

Zkusila jsem jídlo ohřát v mikrovlnce, ale bylo znát, že už to není ono. Některé části byly gumové, jiné suché. Chuť se úplně ztratila. V tu chvíli jsem cítila zklamání. Ne kvůli penězům, ale kvůli tomu, že jsem se na ten moment těšila celý den.

Rozhodla jsem se zavolat kurýrovi, protože číslo bylo uvedené v aplikaci. Nechtěla jsem se hádat. Jen jsem chtěla vědět, co se stalo. Řekla jsem mu, že jídlo dorazilo studené a že je prakticky nepoživatelné.

Věta, která mě zarazila víc než studené jídlo

Jeho reakce byla okamžitá a chladná. Řekl mi, že to není jeho problém. Že on jen doručuje. Že když je jídlo studené, mám si stěžovat restauraci. Nebyl hrubý hlasem, ale tím co říkal. Bylo z něj cítit, že ho to nezajímá.

Na chvíli jsem oněměla. Přemýšlela jsem, jestli mám položit telefon a řešit to přes aplikaci. Něco ve mně se ale vzepřelo. Nechtěla jsem být nepříjemná, ale nechtěla jsem ani spolknout pocit, že jsem otravný zákazník, který nemá právo nic říct.

Okamžik změny

Místo hádky jsem se nadechla a řekla mu klidně jednu větu. Že chápu, že to možná nezavinil. Ale že já jako zákaznice teď sedím doma s večeří, kterou nemohu sníst, a že bych byla ráda, kdyby se k tomu postavil aspoň lidsky.

Byla to obyčejná věta. Bez obviňování. Bez zvýšeného hlasu. Jen popis reality. Na druhém konci telefonu bylo ticho. Trvalo déle, než bych čekala. Pak se jeho tón změnil. Najednou mluvil jinak. Omluvil se. Řekl, že ho to mrzí a že měl náročný den. Přiznal, že měl více objednávek najednou a že se to nemělo stát. Nabídl, že situaci nahlásí a poradí mi, jak získat kompenzaci. Nebyl to zázrak. Jídlo mi stejně nechutnalo, ale ten rozhovor se změnil z konfliktu na normální lidskou výměnu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz