Článek
Děti bych moc chtěla
Když jsme spolu začínali, o dětech jsme mluvili často. Já po nich toužila už odjakživa, on byl zdrženlivější. Po nějaké době mi tvrdil, že kvůli zdravotním problémům děti mít nemůže. Brala jsem to jako fakt, i když mě to zraňovalo. Snažila jsem se s tím smířit, přestože každá návštěva u kamarádek s dětmi ve mně probouzela stesk. Vždycky jsem se pak vrátila domů, objala ho a říkala si, že být spolu je něco, čeho si musíme vážit.
Prošli jsme si vyšetřeními, nebo spíš já prošla. On si pořád hledal výmluvy, proč na testy nejít. Prý už to řešil kdysi a měl výsledky, které říkaly, že je neplodný. Nikdy mi je ale neukázal. A já nechtěla tlačit. Říkala jsem si, že je mu to možná trapné, že to bolí jeho ego. Byla jsem ochotná i přemýšlet o adopci, jenže on se tvářil, že děti prostě do našeho života nepatří. Ať už vlastní, nebo cizí.
Rozvádíme se
Postupem času jsme se začali vzdalovat. Naše manželství bylo tiché, bez větších hádek, ale i bez skutečné blízkosti. Nakonec jsme se rozvedli. Pokojně, bez dramatu. Já byla zničená, on působil jak kdyby se mu ulevilo. O pár měsíců později mi jedna známá poslala fotku z Facebooku. Můj bývalý manžel, ruka položená na bříšku nějaké ženy, oba se usmívají, pod fotkou napsáno, že se moc těší na chlapečka. Myslela jsem, že omdlím.
Nechápala jsem to. To má být vtip? Nějaká kamarádčina recese? Ale nebyla. Byl to skutečný, veřejný, šťastný moment někoho, kdo mi roky tvrdil, že děti mít nemůže. A najednou čeká dítě a ještě se tím chlubí. Nejdřív jsem tomu nechtěla uvěřit, ale opravdu to byla realita.
Všechno byla lež
Byla jsem vzteky bez sebe. Nešlo jen o to, že mě lhal. Šlo o to, že mi vzal možnost rozhodnout se. Že mě připravil o roky, kdy jsem mohla hledat někoho jiného, někoho, kdo by chtěl rodinu stejně jako já. Cítila jsem se zneužitá, oklamaná, ale hlavně zrazená. Tak hluboce, jak jsem nikdy nezažila.
Dlouho se ve mně míchal vztek, smutek a výčitky. Nechápala jsem, proč mi to udělal. Chtěl se mnou žít, ale bez dětí? Nebo se mě jen bál opustit dřív? Nakonec jsem se rozhodla, že to nechám být. Minulost nezměním, ale už si nikdy nenechám od nikoho vzít naději na spokojený život.