Hlavní obsah
Příběhy

Na poště mi dali balík navíc: jméno na něm jsem znala až moc dobře

Foto: stockking/freepik.com

Na poště mi omylem dali cizí balík a když jsem uviděla jméno na zásilce, po celém těle mi projela husí kůže. Byla to žena, u které jsem doufala, že už ji nikdy v životě nepotkám. Ona přitom bydlela jen o patro výš.

Článek

Balík na poště

Šla jsem si vyzvednout balík s oblečením z e-shopu. Pospíchala jsem, takže jsem nevěnovala moc pozornost okolí a vlastně jsem ani moc nevnímala paní u přepážky. Nadiktovala jsem kód z smsky a pošťačka mi přinesla dvě krabice. Podala mi je s tím, že obě jsou pro mě. Zmateně jsem odpověděla, že čekám jen jednu zásilku, ale mávla rukou a řekla: „Systém ukazuje dvě, tak si je vemte a naschle.“ Opět jsem se nad tím ani nezamyslela, vzala jsem oba balíčky a šla domů.

Až doma jsem zjistila, že ten druhý balík není vůbec na moje jméno. Stejná adresa, ale když jsem přečetla jméno adresáta, ztuhla jsem. Bylo tam jméno mé bývalé nejlepší kamarádky. Osoby, se kterou jsem několik let nemluvila, protože mi zlomila srdce způsobem, který jsem nikdy nezapomněla a nikdy neodpustila.

Sůl v ráně

Před několika lety jsme byly nerozlučné kamarádky. Trávily jsme spolu každou volnou chvíli, sdílely tajemství, smály se, podporovaly se. Až do chvíle, kdy začala chodit s mým bývalým partnerem. Nejvíc mě na tom vzalo, že mi to tajila měsíce a když jsem se to dozvěděla od někoho jiného, jen pokrčila rameny. Nikdy se za to neomluvila a vlastně mi ani nenabídla, že by si o tom semnou promluvila.

Nemluvily jsme spolu přes tři roky. Od známých jsem věděla, že se přestěhovala, ale netušila jsem, že se nastěhovala do stejného domu, kde teď bydlím já. O patro výš. A ten balík, který mi dali na poště, to všechno znovu otevřel. Seděla jsem doma na gauči a přemýšlela, co s tím balíkem udělám. V hlavě se mi honily myšlenky a já je nebyla schopná uspořádat.

Zase spolu

Nechtěla jsem ho otevřít, ale netušila jsem, co udělat. Nechat ho u správy domu? Hodit jí ho ke dveřím? Nakonec jsem ho položila před její byt s lístečkem: „Zřejmě omyl na poště. Bydlíme blíž, než jsem si myslela.“, ale nepodepsala jsem se.

Druhý den ráno byl balík pryč a v mé schránce ležel malý papírek. Na něm bylo napsáno: „Děkuju. Asi bychom si měly promluvit.“ Když jsem to četla, tak mě zamrazilo, ale vlastně jsem si řekla, že je čas se posunout dál. Celá ta věc ve mě pořád byla a já ji potřebovala vyřešit. Další den jsem u ní zazvonila a ona mě pozvala dál. Konečně jsme měly možnost celou situaci uzavřít a taky jsme ji uzavřely.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz