Článek
Cesta k doktorovi
Bylo brzké ráno a já jela do města na kontrolu k lékaři. Autobus už byl skoro plný, ale všimla jsem si volného místa vpředu, hned za řidičem. S taškou a holí se mi tam sedělo nejpohodlněji, takže jsem se k němu vydala. Jenže jakmile jsem si sedla, řidič se otočil a zvýšeným hlasem mi řekl, že ta místa jsou „rezervována pro jeho kamarády“. Myslela jsem, že žertuje, ale on to myslel naprosto vážně.
„Prosím vás, paní, tady nesedejte, to místo mám pro známé,“ prohlásil s kamennou tváří. Cestující se po sobě začali rozhlížet, někteří se usmívali, jiní kroutili hlavou. Bylo mi trapně, ale zároveň jsem cítila, že tohle si líbit nenechám. Chvíli jsme přemýšlela jestli to nepřejde, ale nakonec jsem se rozhodla, že musím reagovat.
Rezervace pro kamarády
Zůstala jsem sedět a klidným hlasem jsem mu odpověděla: „A máte na to ceduli? Nebo se mám zeptat, kde se dají ty rezervace do autobusu objednat?“ V tu chvíli se z několika míst ozval potlačený smích. Řidič zrudl a začal koktat, že „to tak prostě dělá vždycky“.
„To bude ale zajímavé vysvětlování, až vám jednou nastoupí kontrola,“ dodala jsem a pohodlně se opřela. To už se smál celý autobus. Nějaký pán zezadu dokonce zavolal: „Paní, držte se tam, to jste vyhrála!“ Řidič chvíli mlčel, pak zabručel něco o „nevděčných lidech“ a rozjel se. Celou cestu se tvářil, jako by tam nikdo nebyl. Já se dívala z okna a říkala si, že občas stačí trochu slušného drzého humoru, aby člověk ukázal, že si nenechá všechno líbit.
Smál se celý autobus
Když jsme dojeli na konečnou, část cestujících mi při vystupování poděkovala. „To jste mu nandala,“ smála se paní s nákupní taškou. Jeden starší pán mi dokonce podržel dveře a dodal: „Takhle se to má dělat, aspoň mu někdo ukázal, že autobus není soukromý klub.“
Řidič se mezitím tvářil, že nic neslyší. Možná si myslel, že bude mít poslední slovo, ale nakonec zůstal sám v tichu, zatímco cestující odcházeli s úsměvem. Ten den jsem si uvědomila, že někdy není třeba se hádat ani rozčilovat. Stačí říct pravdu s nadhledem a nechat ostatní, aby se smáli místo vás.
