Článek
Nová spolubydlící
Když jsme se s manželem rozhodli, že si na pár měsíců vezmeme jeho maminku k sobě, zdálo se to jako dobrý nápad. Byla po operaci a potřebovala dohled a já jsem si říkala, že to nějak zvládneme. První dny probíhaly klidně, já vařila, ona odpočívala a občas poradila, jak něco udělat lépe. Jenže rady se brzy změnily v příkazy. Najednou rozhodovala, co se bude vařit, kam postavíme květiny a kdy se bude prát.
Začala jsem mít pocit, že už nejsem paní svého domu. Každý den jsem poslouchala, že špatně solím polévku, že neumím vyžehlit košili a že náš byt by byl bez ní bez řádu a pořádku. Snažila jsem se to přejít, ale čím víc jsem ustupovala, tím víc si dovolovala.
Musím se ozvat
Zlom přišel ve chvíli, kdy tchyně bez ptaní přerovnala celou kuchyň. Stála jsem uprostřed místnosti, otevřela skříňku a nemohla najít ani talíř. Když jsem se zeptala, proč to udělala, pokrčila rameny: „Takhle je to přece lepší, ty jsi to měla úplně nelogicky.“ Když to říkala, tak se na mě podívala tak, že jsem si připadala jako malá holka.
Ten den jsem už nevydržela mlčet. Řekla jsem jí, že tohle je můj domov, moje kuchyň a že takhle to dál nejde. Chvíli na mě koukala a pak se začala smát. Smála se mi přímo do očí a řekla: „Ty? Ty mi budeš říkat, co mám dělat? Dovol abych se zasmála.“ V tu chvíli se mi sevřel žaludek. Manžel stál vedle nás a nevěděl, co říct. Jen se otočil a odešel do ložnice.
Nové pořádky
Trvalo několik dní, než jsme si s manželem všechno vyříkali. Řekla jsem mu otevřeně, že takhle žít nemůžu. Buď s ní promluví a nastaví jasné hranice nebo půjdu pryč. Nakonec si i on uvědomil, že máma překročila všechny meze. Společně jsme jí vysvětlili, že si vážíme její pomoci, ale že rozhodování o domácnosti musí zůstat na nás.
Tchyně to nesla těžce, urazila se a několik dní s námi nepromluvila, ale po čase se vztahy zlepšily. Přestala zasahovat do každého detailu a já se konečně znovu cítila doma. Od té doby vím, že někdy se člověk prostě musí ozvat, i když riskuje, že to nebude příjemné. Protože mlčet a trpět je mnohem horší.
