Hlavní obsah

Servírka se nás zeptala, jestli nemáme na něco lepšího. Pohotová reakce mého manžela ji zesměšnila

Foto: Drazen Zigic/freepik.com

Servírka nás přivítala posměšnou otázkou, jestli nemáme na něco lepšího. Manžel ale svou klidnou a vtipnou odpovědí obrátil situaci proti ní a pobavil i celé okolí.

Článek

Návštěva restaurace

Po dlouhé době jsme se s manželem rozhodli, že si dopřejeme hezký večer jen pro sebe. Vybrali jsme si menší rodinnou restauraci na kraji města, o které mi básnila kolegyně. Prý mají skvělé jídlo, útulné prostředí příjemnou obsluhu. Řekla jsem si, že je to přesně to, co po náročném týdnu potřebujeme.

Oblékla jsem si jednoduché černé šaty, manžel si vzal košili a sako. Přece jen to nebyla michelinská hvězda, ale klasická restaurace s domácí kuchyní. Přijeli jsme přesně na čas, už u dveří nás přivítala mladá servírka. Překvapilo mě, že se ani neusmála a spíš než pozdrav na nás okamžitě vyštěkla: „Máte rezervaci?“

Tak tohle ne

Když jsme přikývli, pokývala hlavou a odvedla nás ke stolu u okna. Ani nám moc nedala čas se usadit a už nám podávala jídelní lístky. Ještě než jsme je otevřeli, přimhouřila oči a řekla zvláštním tónem: „Tak co, už víte nebo budete vybírat ještě dlouho? Tady máme i něco lepšího než to, co si většinou dávají ostatní.“

Zůstala jsem na ni chvíli koukat a nebyla si jistá, jestli slyším dobře. Její pohled přejížděl po mých šatech a saku, co měl manžel na sobě, jako by odhadovala, jestli máme dost na to, abychom si mohli dovolit něco z dražší části lístku. Manžel si pomalu sundal brýle, zaklapl jídelní lístek, opřel se o židli a podíval se jí přímo do očí. S naprostým klidem řekl: „Máte pravdu, určitě tu máte i něco lepšího. Začneme u personálu?“

Lekce pro příště

Okolní hosté se po sobě začali dívat, někdo si potichu odkašlal a jiní se usmívali. Servírka se zarazila, jako by ji někdo polil studenou vodou. Začervenala se, sklopila oči a začala cosi koktat o tom, že to nemyslela zle. Celý zbytek večera byla až podezřele milá, přinášela nám jídlo rychle a s nuceným úsměvem. My se s manželem jen potichu bavili a chvílemi jsme se na sebe dívali a museli se znovu zasmát té situaci.

Když jsme odcházeli, manžel jí ještě s úsměvem poděkoval: „Děkujeme za tu nejlepší obsluhu, co tu dnes byla.“ A ona už jen přikývla a popřála nám hezký večer. Cestou domů jsem si uvědomila, že to byla skvělá lekce. Člověk se nemusí hádat ani zvyšovat hlas. Stačí pohotová odpověď a trochu důvtipu a i ti největší drzouni se najednou začnou chovat jinak. A já byla pyšná, že mám po boku chlapa, který to dokáže vyřešit takhle elegantně.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz