Článek
Sousedé jsou různí
Každý máme nějaké sousedy. Někdo by o těch svých ani nevěděl, jiný si zvykne na občasné bouchání nebo dětský pláč. Já si až donedávna myslela, že mám v paneláku klid. Nikdy žádné stížnosti, žádné konflikty, jen slušné „dobrý den“ na chodbě. Jenže pak jsem jedno úterní dopoledne zapnula vysavač a od té chvíle mám jasno, kdo mě ve vedlejším bytě opravdu slyší.
Bylo deset hodin. Volný den, trochu času navíc, tak proč ho nevyužít k běžnému úklidu. Zapnula jsem vysavač a pustila se do obýváku. Po necelé minutě se ozvalo rázné bouchání do zdi. Lekla jsem se, myslela jsem, že snad někdo omylem něco převrhl. Jenže za chvíli se ozvalo: „Okamžitě toho nechte! To si myslíte, že tu budete každé ráno dělat takový rámus?“ A pak ta věta, která mě dostala: „Jestli s tím nepřestanete, volám policii!“
To snad ne
Zůstala jsem stát jako opařená. Vysávám jako každý jiný, žádný průmyslový krám, ale klasický tyčový vysavač, co mají doma skoro všichni. Prostě běžný hluk v domácnosti. Přesto jsem si připadala jako kriminálnice. Vypnula jsem vysavač a chvíli seděla v tichu, abych se z toho vzpamatovala.
Odpoledne jsem tu sousedku potkala ve výtahu. Ani se na mě nepodívala. Zkusila jsem to slušně: „Dobrý den, je všechno v pořádku?“ Odsekla, že mám neúnosné chování a ať si pořídím tichý vysavač nebo uklízím v časech, kdy to nikoho nebude rušit. Prý lidé jako já nemají ohled na ostatní.
Uklízet se musí
Nevěřila jsem vlastním uším. Vzala jsem si domovní řád a znovu si ho celý přečetla. Hlučnější činnosti jsou povolené od 7 do 20 hodin. Nic o tom, že by se nesmělo uklízet dopoledne. A už vůbec nic o tom, že by vysavač byl nepřípustný. Přesto jsem měla pocit, že se musím bránit.
Zvažovala jsem, jestli si opravdu koupit jiný vysavač. Anebo jestli začít uklízet jen večer nebo odpoledne. Ale kde to skončí? Dnes je problém vysávání, zítra myčka, pozítří žehlička. Tohle přece není způsob, jak spolu žít v domě, kde slyšíte i to, co nechcete.
Nebudu se hádat, ale rozhodně se nenechám zastrašit. Pokud se rozhodne zavolat policii, klidně si s nimi popovídám. A klidně jim při tom nabídnu kafe. Já si doma chci uklízet bez pocitu viny tak, jak je to běžné.
