Článek
Podivné chování
Žili jsme na naší ulicí již několik let, ale poslední dobou se sousedův pes začal chovat zvláštně. Byl to zlatý retrívr jménem Max a naše rodina ho znala již delší dobu. Začal se objevovat u našeho plotu čím dál častěji a dokázal tam sedět celé hodiny, koukal na naši dceru, a když vyšla ven, hned k ní přiběhl a vrtěl ocasem. Nejprve nám to připadalo hezké. Děti a zvířata si prostě někdy padnou do oka.
Naše dcera ho měla ráda, nosila mu piškoty, hladila ho přes plot a Max vypadal, že je v sedmém nebi. Jenže časem to začalo být zvláštní. Pes přibíhal i ve chvílích, kdy dcera nebyla doma. V noci štěkal směrem k našim dveřím, obcházel kolem zahrady a nechtěl odejít. Sousedé se omlouvali, že to nechápou, protože nikdy nic podobného nedělal. Začali jsme být nervózní, protože pes působil, jako by se snažil něco sdělit.
Ochránce
Jednoho dne jsme si všimli, že Max se k dceři chová úplně jinak než k ostatním. Neustále ji očichával, seděl u jejích nohou a bránil ji, když se k ní někdo přiblížil. Vypadalo to skoro, jako by ji hlídal. Bylo to milé, zároveň i trochu znepokojivé, ale pak přišel den, kdy se všechno vysvětlilo.
Dcera šla ze školy domů a Max se k ní přidal jako obvykle. Když prošli kolem staré kůlny na kraji zahrady, pes se rozštěkal, zježený a napjatý. Dceru chytil za rukáv a táhl pryč. Když jsme tam o pár minut později došli my, slyšeli jsme hlasy. Když jsme kůlnu otevřeli, byly tam schovaní dva kluci a plánovali, že ji postraší. Pes to zřejmě vycítil dřív, než se něco stalo. Bylo nám jasné, že jeho chování nebyla náhoda. Něco ho varovalo.
Zasloužená odměna
Po tom incidentu jsme šli k sousedům a promluvili si. Dali jsme Maxovi velkou misku masa a dceru jsme pořádně objali. Pes, který nám dřív připadal jen otravný, se ukázal jako hrdina. Od té doby jsme ho začali pouštět i k nám na zahradu, protože si zvykl lehat před dveře a hlídat dceru, kdykoli si hrála venku.
Celá ta událost nás naučila, že zvířata někdy cítí víc, než dokážeme pochopit. Maxova oddanost nám otevřela oči. Od té doby, kdykoli pes štěká, už se neptáme „proč zase“, ale spíš „co nám chce říct“.
