Článek
Nevinné návštěvy
Náš syn Tomáš chodí na druhý stupeň základní školy. Je to hodný kluk, nikdy s ním nebyly žádné vážnější problémy. Asi před půl rokem začal častěji vodit domů svého spolužáka Davida. Nejdřív jen občas, pak téměř každý týden. Vždy si šli hrát na počítači, občas si dali svačinu a někdy si i povídali s námi. David působil mile, byl slušný a trochu tišší než ostatní děti. Nikdy si neřekl o víc než sklenici vody nebo jablko. O to víc nás překvapilo, co jsme se o něm jednoho dne dozvěděli.
Jedno odpoledne seděli kluci u stolu a dělali úkoly. Slyšela jsem je z kuchyně, ale nijak jsem je nerušila. Jenže najednou David začal mluvit víc nahlas. Měl rozčílený hlas a říkal něco o tom, jak ho máma zase nechala doma samotného a že táta se už dva týdny neozval. Prý neměli celý víkend co jíst a šel si sám koupit rohlíky za drobáky, co našel pod gaučem.
Nečekané překvapení
Ztuhla jsem. Šla jsem ke stolu a snažila se navázat řeč. David chvíli mlčel, pak se rozpovídal. Neplakal, ale byl takový odevzdaný. Mluvil o tom, že jeho maminka je často pryč, někdy na několik dní. O tom, že doma bývá zima, protože se nezapíná topení kvůli účtům. A že do školy někdy chodí bez svačiny, protože prostě doma není nic k jídlu.
S manželem jsme si večer sedli a mluvili o tom, co jsme slyšeli. Bylo nám to hrozně líto. David nikdy neřekl ani slovo, že by něco potřeboval. Nepůsobil zanedbaně, nechodil špinavý, jen byl tichý a jakoby vděčný za jakoukoliv pozornost. Přemýšleli jsme, jestli máme kontaktovat školu nebo sociálku, ale nechtěli jsme nic uspěchat.
Co s tím
Nakonec jsem zašla za školní výchovnou poradkyní a popsala jí situaci. Ta mi řekla, že o Davidově rodině už slyšela, ale zatím neměli žádné důkazy nebo svědectví. Díky tomu, co jsem jí řekla, mohli začít jednat. Co se stalo dál už přesně nevíme, ale David najednou začal chodit do školy s novou aktovkou a čistým oblečením a bylo vidět, že se mu trochu ulevilo.
Od té doby už k nám tolik nechodí, ale když přijde, vždy poděkuje. A já vím, že i kdyby to bylo jen kvůli kousku koláče nebo chvíli v teplém obýváku, udělala bych to znovu.
