Článek
Každoroční Chorvatsko
Náš syn Marek už dávno není dítě. Má vlastní byt, dobrou práci a život si vede po svém. Jedinou tradicí, která mu zůstala od mládí, jsou každoroční letní cesty do Chorvatska. Každý červenec si vzal dovolenou, naložil auto a odjel na dva týdny k moři. Tvrdil, že tam jezdí kvůli plážím, teplému počasí a hlavně kvůli tomu, že si tam odpočine od pracovního stresu.
Roky to vypadalo stejně. Po návratu nám vyprávěl o krásném počasí, čistém moři a dobrém jídle. Přinesl suvenýry, ukazoval fotky západů slunce a promenád plných lidí. Nikdy se nezmínil o ničem nebo o nikom konkrétním, a tak jsme si mysleli, že prostě jezdí s partou kamarádů nebo sám.
Nečekané překvapení na fotce
Letos to zpočátku vypadalo stejně. Hned druhý den po příjezdu nám poslal fotku z kavárny. Seděl u malého stolku, měl sluneční brýle a uvolněný výraz. Fotka byla pěkná, ale když jsem se na ni podívala pozorně, všimla jsem si něčeho zvláštního. V odrazu prosklených dveří za ním byla vidět žena. Byla štíhlá, v krátkých šatech, nakloněná k němu a s úsměvem, který nevypadal jen jako úsměv na známého.
Překvapilo mě to, protože Marek se nikdy nezmínil, že by měl přítelkyni. Zavolala jsem mu a s lehkým úsměvem se zeptala, kdo je ta žena na fotce. Po chvilce ticha odvětil, že je to jen kamarádka, co tam tráví dovolenou taky. Brala bych to, kdyby se o pár dní později nestalo něco podobného. Poslal nám fotku z výletu lodí a opět krásná scéna, modrá obloha, moře, všichni se smějí. Jenže vedle něj opět seděla ta neznámá žena.
To není kamarádka
Tentokrát jsem mu už rovnou napsala, že vidím, že to není jen kamarádka. Když se vrátil domů, přiznal, že pravý důvod jeho každoročních cest do Chorvatska je právě ona. Seznámili se tam před několika lety, udržují vztah na dálku a on za ní jezdí každé léto. Řekl, že nám to nechtěl říkat, protože se bál, že bychom jeho rozhodnutí neschvalovali a prý chtěl mít jako něco, co je jen jeho tajemství.
Byla jsem v šoku, ale ne proto, že má přítelkyni. Spíš mě zasáhlo, že to celé roky tajil a my jsme o tom neměli ani tušení. Nakonec jsem si ale uvědomila, že i dospělé děti mají právo na svůj vlastní život a tajemství, i když si rodiče myslí, že vědí všechno.
