Článek
Byla jsem několik měsíců zasnoubená a svatba se kvapem blížila. Přípravy byly v plném proudu, ale naštěstí mi se vším pomáhala Robertova sestra Petra. Robert byl můj snoubenec a láska mého života, kterého jsem poznala už na vysoké škole. Byl můj druhý kluk a někdo si možná řekne, že jsem si toho moc neužila, ale nikdy jsem neměla potřebu nějak experimentovat nebo střídat partnery, to opravdu nebyl můj styl.
Můj první vztah trval asi pět let, ale nikam to nevedlo, on byl snílek a neřešil budoucnost, ale já chtěla založit rodinu. Rozešli jsme se a netrvalo dlouho a potkala jsem Roberta. Můj život se začal ubírat jiným směrem a to hlavně díky vyspělému spolehlivému muži, který už věděl, co v životě chce. Dohodli jsme se, že nebudeme otálet a hned po svatbě vysadím antikoncepci a budeme se pokoušet o miminko.
Svatební den byl náročný a vůbec všechny ty přípravy na něj. Jak už jsem zmínila, se vším mi pomáhala Petra, bez které bych to nejspíš nezvládla. Petra byla úžasná mladá dívka, která sama moc štěstí na vztahy neměla. Vlastně si ani nepamatuju, kdy jsem jí viděla s nějakým mužským. Byla jen samá kamarádka a u mužích možná jen vyprávěla. S Robertem jsme už nějakou dobu bydleli v domě po rodičích, který prošel kompletní rekonstrukcí. Petra k nám často chodívala a nejeden večer, kdy měl Robert noční, mi dělala společnost. Nebyla jen švagrovou, ale i nejlepší kamarádkou, a jelikož jsem moc kamarádek neměla, byla jsem za ní moc ráda.
Jednou byl opět Robert na noční a Petra přišla na návštěvu jako obvykle. Bylo vidět, že je nějaká smutná, nalila jsem tedy červené víno a snažila jí vyslechnout. Svěřila se mi, že jí nepřitahují muži, ale ženy a je do mě zamilovaná. Byla jsem trochu v šoku a nevěděla jsem co na to říci, ale popravdě, že jí přitahují ženy mě ani moc nepřekvapilo jako to, že je zamilovaná zrovna do mě. Polichotilo mi to, ale nevěděla jsem co s tím, proto jsem nalila další skleničku a pak další, až bylo vše hned jednodušší. Petra si ke mně přisedla na okraj křesla a začala mě líbat. Nebránila jsem se, protože to bylo moc příjemné. Ten večer jsme se spolu milovaly a můžu říct, že to bylo opravdu úžasné.
Při každé další návštěvě jsem získávala pocit, že se mnou Petra počítá a naše schůzky brala jako samozřejmost. Když jsem byla sama doma, pokaždé přišla a situace se opakovala. Neříkám, že mi to nebylo příjemné, ale já takhle žít prostě nemohla, jsem přece vdaná a ještě k tomu za jejího bratra. Situace se zhoršila po tom, co se k nám nastěhovala. Přišla o podnájem a neměla kam jít, to jsem samozřejmě chápala, jenže ona se začala chovat jako, když žijeme spolu a jsme partnerky.
Otěhotněla jsem a Petra už si představuje, jak mi bude s miminkem pomáhat. Opravdu nevím, co mám dělat, nechci nikomu ublížit, ale takhle dál žít nemůžu. Není to férové vůči manželovi, a mě jen hlodají výčitky. Nikdo o tom neví a nemám se komu svěřit, kdo by mi poradil.
