Článek
Někdy člověk nemusí putovat daleko, aby našel opravdovou krásu. Stačí se vydat do Kruhu u Semil, nenápadné obce zasazené mezi lesy, louky a měkké vrásnění podhůří. Tady se krajina nevnucuje – jen tiše plyne, dýchá, hladí.
Zaparkovali jsme kousek od kostela sv. Václava, na návsi s lípami a lavičkami, kde to dýchá poklidem venkova. Zdejší dřevěná zvonice jako by šeptala příběhy starých časů. Kruh má jen pár set obyvatel, ale cítíte se tu vítaní – jako by tu na vás čekali. Staré stromy vrhaly stín na lavičky a za ploty voněl rybíz. Všude klid, jaký ve městě nepoznáte. Už tady jsme cítili, že jsme dorazili na výjimečné místo.

Tuláčkův statek
Louky, lesy a výhledy, které se neokoukají. Vydali jsme se po zelené turistické značce směrem ke Kružskému vrchu. Cesta vedla mezi pastvinami, kde se pásly krávy, a přes louky, které právě voněly čerstvě posekanou trávou. Motýli, včely, bzukot léta – příroda tu není kulisou, ale hlavním aktérem.
Vystoupali jsme na vrchol a zatajil se nám dech. V dálce hřebeny Krkonoš, blíž Kozákov, údolí Jizery se táhne jako stuha lesklé vody. Nejsou tu davy, jen ticho, výhled a pocit, že svět je v pořádku.Když se zastavíš, všechno zpomalí.Na vrcholu nás čekalo klidné posezení a výhled, který stál za každé nadechnutí. Dokonce jsme tu potkali pána z místního turistického spolku – prý je to „tajný tip“ pro ty, kdo nehledají davy, ale duši krajiny. Dal nám mapku a doporučil okruh přes Červenou Skálu.
Při zpáteční cestě jsme si všimli Kružského potoka, který se klikatí krajinou. V jednom úseku nás zaskočila nízká zeď z železničních pražců, zpevňující břeh – nevzhledný detail uprostřed jinak malebné scény. Možná dávné improvizované řešení, které už dnes působí nepatřičně. Ale nepřebilo to celkový dojem z místa.
Výlet jsme zakončili u lesní kapličky Panny Marie. Ticho bylo hlubší než jinde. Seděli jsme na mechu a pozorovali, jak slunce klouže po kmenech buků. Občas se ozvalo zakukání, šum větru v korunách, nic víc. A právě to bylo to nejvíc.
Kruh u Semil není turistická atrakce. Je to krajina, která tě pozve beze slov – a pak se ti potichu usadí v srdci. Pokud hledáte výlet, který vás nezavalí informacemi, ale něžně se vás dotkne, tady jste na správném místě.
1. Kruh – náves
Vyrazte od kostela sv. Václava po zelené turistické značce směrem na severozápad (směr Kruhský vrch).
2. Výstup na Kruhský vrch (572 m n. m.)
Po zelené dojdete k rozcestí u lesa a pokračujte lesní cestou vzhůru. Otevřou se krásné výhledy na Krkonoše a Kozákov.
3. Odbočka ke kapličce Panny Marie
Z vrchu pokračujte dál lesní pěšinou směrem jihovýchodně. Po cca 1 km narazíte na malou lesní kapličku – ideální místo na odpočinek.
4. Sestup ke Kružskému potoku
Po lesní cestě sestupte k Kružskému potoku – v úseku severně od obce narazíte na umělou zeď z železničních pražců, která zpevňuje břeh.
5. Návrat zpět do obce Kruh
Sledujte cestu podél potoka zpět k návsi. Můžete se vrátit buď po neznačené polní cestě, nebo znovu napojit na zelenou značku.
Délka trasy cca 6,5 km