Článek
Bylo červnové ráno a Eliška – drobná devítiletá holčička s copánky, batůžkem plným sušenek a nekonečnou zvědavostí – stála u zastávky v Adamově, vedle svého tatínka. Čekal je výlet do Býčí skály, tajemného místa plného příběhů z dávných časů.
„Tati, opravdu jsou tam jeskyně, kde našli toho kněze s bronzovou sekerkou?“ ptala se Eliška už podesáté, oči jí zářily vzrušením.
„Ano, lásko. A dneska uvidíš, jaký poklad příroda skrývá. Ale budeme muset být hodně potichu.“
„Proč potichu?“
Tatínek se usmál a ukázal jí na tabulku u začátku stezky. „Kvůli sokolovi. Hnízdí tady nedaleko ve skalách. Když je moc hluku, mohl by opustit hnízdo a jeho mláďata by nepřežila.“
Eliška ztichla. Ne proto, že by jí někdo zakázal mluvit – ale proto, že pochopila, jak moc důležitý úkol právě dostala. „Takže když budu potichu, pomůžu sokolímu miminku?“ šeptla. Tatínek přikývl.
Ještě než se vydali stezkou k jeskyni, ozval se za nimi tlumený rachot motoru. Zastavila červená dodávka. Boční dveře se otevřely a vystoupili tři muži. Tatínek se k nim vydal, podal každému ruku.
„Ahoj, kluci!“ řekl tiše. „Všechno připravené?“
„Jasně, ahoj!“ odpověděli muži s úsměvem a začali si přes trička přetahovat červené montérky. Jeden z nich vytáhl z dodávky vak, ze kterého vybalili nafukovací člun, začali ho rozbalovat a foukat.
Eliška sledovala všechno s otevřenou pusou.
„Kdo to je?“ šeptla, přitisknutá k tatínkovi.
„To jsou moji kamarádi – jeskyňáři. Jsme záchranáři.Třeba já a tady Honza jsme báňský záchranáři, víš?“ usmál se tatínek. „Mají dneska průzkum v hlubších částech Býčí skály. A ty se s námi podíváš aspoň na chvíli dovnitř. Ale potichu.“
Elišce se rozzářily oči. „Do opravdové jeskyně? Fakt?“ zašeptala vzrušeně.
Všichni společně vyrazili k vchodu do Býčí skály. Slunce zůstalo za nimi, uvnitř byl chlad a ticho. U vstupu je vítala cedule: „Vstup pouze s průvodcem. Hnízdění sokola stěhovavého – prosíme o ticho.“
Stáli tiše. A pak se stalo něco, na co Eliška nikdy nezapomene – nad hlavami jim prosvištěl stín. Sokol. Elegantní, rychlý, klouzavý let, tiché mávnutí křídel. Eliška se ani nepohnula. Jen oči měla doširoka otevřené.
„Viděla jsem ho!“ šeptla po chvíli do tatínkova rukávu.
Vydali se do nitra jeskyně, kamenné stěny je obklopily a každý krok zněl dutě. Jeskyňáři šli napřed, nesli lano, světla a člun, a tiše si mezi sebou ukazovali chodby.
Eliška vnímala každé zašustění křídel netopýra, každou kapku vody padající ze stropu, vůni bláta, vlhké stěny, ticho jako z jiné planety. Svítilna tatínkova kamaráda ozářila stěnu s pazourkovou kresbou. Eliška se nadechla a šeptla: „Je to tady jako v pohádce… nebo jako v podzemním zámku.“
Jeskyně
Srdce jí bušilo radostí. Nebála se. Naopak – byla nadšená. Cítila, že právě objevuje jiný svět. Tajemný, tichý a živý. A cítila, že je v něm vítaná.
Po návratu zpět šli tou samou cestou, pořád potichu. Eliška se usmívala. Místo slov si do paměti ukládala obrazy – vlhkou vůni podzemí, kameny lesknoucí se kapkami, hluboké ticho, a především jednoho dravce, který nad nimi klouzal jako duch hor.
Ve vlaku zpátky do Brna si Eliška kreslila do bloku. Nakreslila sokola na skalním hnízdě. A pod obrázek napsala pečlivým písmem:
„Někdy největší hrdina je ten, kdo umí být potichu.“
---
Kde se nachází?
V Josefovském údolí u Adamova, mezi městy Brno a Blansko, v CHKO Moravský kras. Jedna z nejvýznamnějších jeskyní v Česku. Má přes 1,5 km chodeb a podzemní tok Křtinského potoka. Je známá archeologickými nálezy z doby halštatské (železná doba).
Na skalách hnízdí sokol stěhovavý – velmi vzácný a chráněný dravec. V období hnízdění (březen–červen) je pohyb omezen, rušení může být pro mláďata fatální.
Veřejnost může dovnitř pouze při výjimečných akcích (např. Dny otevřených dveří). Jinak jen odborníci – speleologové a záchranáři.
Tip na výlet:
Trasa Adamov – Býčí skála (cca 3 km tam a zpět) po modré značce Josefovským údolím. Uvidíte vývěr potoka, starou huť a krásnou přírodu.
---
Zdroje:
Česká speleologická společnost – ZO 6-01 Býčí skála: www.byciskala.cz
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – CHKO Moravský kras
Jindřich Wankel: Osteologické nálezy v Býčí skále u Křtin (1872)
Články o hnízdění sokola stěhovavého – Česká společnost ornitologická
Návštěvnické centrum Domu přírody Moravského krasu (Skalní mlýn)
